Vášnivé a podmanivé flamenco ovládne příští týden ve čtvrtek 16. dubna pražské Divadlo ABC.
Vystoupí zde jeden z nevýznamnějších představitelů současného flamenca temperamentní španělský tanečník Ángel Muñoz, častý spolupracovník legendárních kytaristů Paco Peñi a Víctora Monge zvaného ‘Serranito’ či tanečnice a choreografky Maríi Pagés. Pro svůj pražský debut zvolil sólový hudebně-taneční projekt Ángel, del Blanco al Negro / Anděl mezi černou a bílou. Za doprovodu šesti hudebníků neotřelým a fascinujícím způsobem kloubí čistou tradici andaluského flamenca s vyjadřovacími prostředky současného hudebního světa. Anděl mezi černou a bílou nabízí podmanivé pohybové spojení lásky i nenávisti, přetlaky prudkých emocí, vyklepávané v ďábelském staccatu špiček bot či zachycené lusknutím prstů, andělsky mírná gesta i strhující pohyby.
Minimalistická výprava, využívající střídmě světel a kontrastu dvou základních barev z názvu projektu, umožní publiku koncentrovat se výhradně na zážitek tance, rytmu a hudby. Hudební složku vedle dvou vynikajících cantaores (zpěváků flamenca), kytaristy a perkusisty také hráče na saxofon, klarinet, flétnu a harmoniku zajišťuje i tvůrce elektronické hudby.
Videopozvánka je k dispozici na
https://youtu.be/B2gIAjTY9ik.
Představení přináší umělecká agentura FIESTA FLAMENCA a FLAMENKIN. Muñozův Ángel, del Blanco al Negro se představí v pražském Divadle ABC 16. dubna od 20 hodin. Vstupenky v cenových relacích od 490 do 1590 Kč lze objednat prostřednictvím webových stránek
http://www.fiestaflamenca.cz/predprodej-vstupenek/ nebo zakoupit přímo v pokladně divadla ABC. Informace o představení na
http://www.fiestaflamenca.cz/slovo-o-predstaveni/.
Ángel Muñoz se narodil v Córdobě, kde na místní taneční konzervatoři vystudoval tanec u profesorky Inmaculady Luque. Taneční ostruhy získal v renomovaném souboru Ziryab Dance Company, vystupoval v několika operách.
Dlouhodobě spolupracoval jako sólový tanečník se souborem vynikajícího kytaristy Paco Peñi, v projektu Universo Flamenco s Mario Cortésem. Choreografka María Pagés si Ángela Muñoze vybrala do své company jako prvního tanečníka pro úspěšná představení La Tirana, které mělo premiéru na Sevillském bienále v roce 1998, a pro projekt Flamenco Republic, jež po uvedení v New Yorku v roce 2001 zavedlo interpreta již coby taneční hvězdu flamenca na řadu předních světových divadelních a koncertních pódií.
Následovala spolupráce s kytaristou Victorem Monge “Serranitem”, kde tančila rovněž jeho manželka a častá partnerka na scéně Charo Aspino. Spolu s ní v roce 2003 založili vlastní společnost, s jejímiž některými členy Ángel Muñoz v dubnu přijede i do Divadla ABC.
Dodala: Silvie Marková
_m.jpg)
Rozhovor Ángelem Muñozem
1) Co vás přivedlo k tanci, respektive k flamenku?
K flamenku mě přivedla tradice, kterou v Andalusii najdete všude, aniž byste si to uvědomovali. Moji rodiče jsou navíc vášniví příznivci flamenka, pravidelně chodili na koncerty a festivaly a nás vždycky brali s sebou. Flamenco se ve mně postupně zakořenilo natolik, že už ze mě nikdy nevymizí. A ani bych mu to nedovolil.
2) Sledujete vývoj flamenca? V čem se podle vás za posledních 20 let změnilo?
Samozřejmě že ho sleduji, ale ve skutečnosti jsme to my, kdo se vyvíjíme a snažíme se překračovat nové a nové hranice. Flamenco nám slouží jako cestovní pas, i když je a nadále zůstane flamenkem. Rozdíl je pouze v tom, jak s ním pracujeme.
3) V čem se liší současné flamenco od filmů C. Saury (Carmen, El Amor Brujo, Bodas de Sangre), které jsou v ČR velmi známé a pro velkou část populace představují jeho synonymum?
Saurovo zpracování bylo a bude vždycky úplně jiné než všechno ostatní. U sebe vidím, že mé podání flamenka v mnoha směrech postrádá na pravdivosti – naštěstí ne úplně ve všem.
4) Zakomponoval jste do představení Ángel, del Blanco al Negro i jiné taneční prvky nebo mají diváci očekávat „tradiční“ flamenco?
Ve svém představení nepředvádím různé taneční styly. Rozdílné je však pojetí každé jeho části. Ale víc než kdy předtím jsem to především já, kdo zosobňuje tradiční flamenco jako takové, s odkazem k mistrům, kteří se objevují v Saurovi (např. Antonio Gades, o Manolete, Güito). Všechny jeho části spojuje to, že do každé vteřiny, kterou strávím na jevišti, vkládám celou svoji duši.
5) Proč jste se rozhodl pro sólový taneční projekt?
Byl to návrh mého manažera a já si řekl, proč to nezkusit. Vždycky tančím v páru nebo ve skupině s velmi dobrými tanečníky a tanečnicemi. Byla to pro mě výzva a zároveň možnost vyjádřit všechny formy, které v tanci cítím.
6) V čem vám sólové představení dává svobodu a v čem vás omezuje?
Svobodu mi dává veškerou, omezení žádná.
7) Co znamená flamenco pro současné Španěly?
Pro mě stále znamená totéž jako v mých začátcích. Cosi jako kapesník, do kterého jsem si utíral slzy, dvorek, na kterém jsem si hrával, místo, kde jsem o samotě přemýšlel... flamenco pro mě znamená život jako takový, ke kterému samozřejmě patří i moje žena a dcery. I díky nim flamenco cítím, tak jak ho cítím a tím víc si ho užívám.
Ptala se Silvie Marková
