Nestává se tak často, že v rámci jediného koncertu se na pódiu vystřídá celá rodina muzikantů. Pokud jste však byli 18. června 2014 v Lucerně Music Bar, mohli jste se přesvědčit, že to opravdu lze.
Známý pražský podnik totiž hostil ještě známější kapelu – Soulfly. A Soulfly si jako předkapelu pozvali Lody Kong. Kam tím mířím? Pokud si dáme dvě a dvě dohromady, máme tu najednou celou rodinu Cavalerů. A to se sakra počítá!
Povídat si o kvalitách a přínosech Maxe Cavalery pro hudební svět, nemá zkrátka cenu. Jedna z nejvýraznějších postav heavy metalové kultury zavítala se Soulfly do Prahy, kam přivezli energetickou šou plnou tvrdých riffů a muzikantského umění. Na koncert jsem se těšil o to více, když jsem zjistil na internetových stránkách klubu, že jako předkapela vystoupí Lody Kong, kde hrají dvě Cavalerovy děti – Igor a Zyon. Druhý zmiňovaný k tomu ještě hraje na bicí s taťkou v Soulfly. Když si pak člověk ke všemu uvědomí, že Cavalerova manželka dělá skupině manažerku, a jejich třetí dítě Richie má též vlastní hudební projekt, nezbývá než konstatovat, že se musí jednat o šťastnou rodinku.
Sraz před Lucernou jsem měl s kamarádem ve čtvrt na osm. Už v tu dobu před vstupem do klubu postávala poměrně široká základna fanoušků (jen upřesním, do prostorů Lucerny Music Baru se pouštělo v osm a koncert začínal v devět)v trikách své oblíbené skupiny – Soulfly. Rychle skáčeme na jedno do Bránické Formanky (to se nakonec změní na dvě) a před klub se vracíme okolo osmé hodiny. Mezitím se stihla vytvořit fronta dlouhá jak penis plejtváka.
Pořadatelé se nenechají zastrašit a vše zvládají s grácií. „Metalheads“ se sunou přiměřenou rychlostí dovnitř Lucerny. Kontroly baťohů kvůli úspoře času tentokrát neprobíhají, jinak bychom tam s největší pravděpodobností stáli ještě dodnes.
Lody Kong rozzvučí své nástroje přibližně deset minut po deváté hodině večerní. Jejich pozice na koncertě je svým způsobem nezáviděníhodná. Přepadal mě pocit, že diváci byli na skupinu spíše zvědavý, než aby jí věnovali přílišnou pozornost. O tom svědčil i nacpaný bar a volnější prostor před pódiem. Kluky po celou dobu trápil špatný zvuk, kvůli kterému celé jejich vystoupení splývalo a zdálo se, že hrají jednu a tu samou píseň dokola. Hudebně se pohybují někde na pomezí punku, thrashe a groove metalu. Občas proběhne i deathový zpěv. Kapela má určitě potencionál a vidět ji s lepším zvukem, třeba někde na festivalu, by se mi určitě líbilo.
Poté, co dohráli Lody Kong, se už jen skandovalo Cavalerovo jméno a název hlavní kapely večera. Soulfly na sebe nechali chvíli čekat. Burcovali tím fanoušky, jejichž jekot byl snad slyšet až do samotných pekel. Občas jsem zaslechl i zděšenou zprávu, že do Prahy ani nepřijeli. To se ale po chvíli vyvrátilo samotným příchodem skupiny na pódium. Lucerna se začíná péct ve vlastní šťávě, nejednomu divákovi se plní jeho sen, kytary burácí a Soulfly začínají hrát. Zvuk je o něco lepší, ale přesto není ideální. Kamarád se mi po koncertě svěřil, že pomalu nedokázal rozeznávat jednotlivé písně. Mně to tak tragické nepřišlo a se zvukem jsem byl v rámci možností spokojen. Hráli se spíše starší věci z prvních desek. Z nového alba si kapela vybrala jen pár kousků. Publikum se postupem času dostává do varu. Před pódiem se roztáčí pěkný mosh pit, který je u vybraných hudebních kousků střídán circle pitem.
Chybět nemůže ani plutí po rukou až k samotnému ohrazení, kde byl dotyčný plavec zastaven nekompromisní ochrankou. Z vystoupení byla cítit upřímnost a radost z hraní. Je skvělé se koukat na muzikanty, které i po tolika letech baví stát na pódiu, potit se s diváky a užívat si pořádný koncert. Zyon Cavalera obě vystoupení zvládl s přehledem a má můj respekt, že nepadl únavou. Soulfly zahrají i „Roots Bloody Roots“, nebojí se ani přídavku a za celý večer nám naservírovali pořádnou porci heavy muziky. Ale jak to tak bývá, konec jednou musí zkrátka přijít. Hudebníci rozhazují paličky, trsátka, poděkování, úklony a provždy mizí v backstagi. My zase rychle mizíme ven na vzduch, chytáme metro a veškeré dojmy jedeme probrat do hospody. Pro mě to byl skvělý večer, kamarád si postěžoval na zvuk a výběr songů. A jelikož recenzi píšu já a ne on, musím konstatovat, že koncert měl koule a ne zrovna malé!
Autor: Jan Herc (vychytane.cz)
Chovancová, Michaela. 2014. Jak bylo na Soulfly v Lucerně?.
Vychytané.cz. [Online] 20. 6. 2014. [Citace: 27. 7. 2024.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=7967. ISSN 1802-2677.
link na článek:
http://clanky.vychytane.cz/Jak-bylo-na-Soulfly-v-Lucerne? 
