Ohlédnutí a rozloučení se s českou taneční scénou ....
Jsou to hrozný pocity, co teď zažívám. CHtěl jsem zase dělat lidem mejdany, bavit je, žít tím. A místo toho řeším, jak to sám přežiju. Solidne jsem si naložil a teď mi nezbývá, než zatnout zuby a začít někde úplně jinde něco pořádného dělat.
Ale díky za ty nádherné roky, co jsem zažil na taneční scéně a měl možnost to tady spoluvytvářet. Bylo úžasné, neopakovatelné, prostě krásné. Jsem hodně hrdý na to, co všechno jsem zažil a udělal. A jsem hrdý, že i teď jsem bojoval do posledního dechu a po tom šíleném létě jsem párty na Braci ustál celou, Rushe az pár dní před akci... Nevzdal jsem se, bojoval jsem a osud mě přiměl přiznat chybu, ustoupit a přiznat si: Prohrál jsem.
Drzte mi palce, ať se teď v nové práci situace otočí, mě se podaří co nejdříve doplatit všechno, co doplatit mám, vrátit všem lidem vstupné za lístky na Rushe, dorovnat se a odejít ze scény s čistým svědomím. Držte mi palce, ať přes to všechno dokážu alespoň odejít s čistým štítem.
Cítím potřebu napsat pár slov po týdnu depresí, černých myšlenek a úzkosti.
Bavilo mě to! Nezdolně mě to bavilo! 25 let to byl můj celý život!
Ale bohuzel jsem poslůední rok rozehrál hru, která mě porazila a dostala na kolena. A poprvé v životě tak naplno přožívám ten trpký pocit prohry, selhání, zmaru.
A zásadní životní otočky do naprostého neznáma.
Třeba ještě někdy nějaký malý mejdánek pro kámoše a pár lidí ještě udělám. Něco zase pro radost - co bude bavit všechny, kdo se na tom podili. Pokud mě někdy neco zlomí udelat párty, opravdu jedine ze srdce a pro radost.
Po letošní zkušenosti kdy jsem zase jednou podlehl pokušení dělat párty s vetším rozpočtem a třeba i čekat neco ze se vydělá... eehhmmm.... no pardon, to jsem se šeredně mýlil. Tady jsem prohrál, tohle jsem nezvládnul. Kdybych býval byl dělal ty akce, SOL stage, Brac to vsechno polovicni, kdybych byval nechtel tolik....
Jenze, kdyby byly v prdeli ryby, nemusely by bejt rybniky, říká se u nás na Vysočině....
Ale děkuju všem, kteří mi pomáhali a hodně moc dělkuju všem, kdo mě podrželi v jedný z nejhorších chvili mýho života, v těch dnech kdy Rush zrusil a ja uz nemohl nic, nez kapitulovat. A ted v sobotu 23.11 MI VERTE, ze to byl straslive zvláštní pocit vedet, že ted bych nekde jel z letiste s Rushem do klubu a za chvili by narvaný L-Klubu s rukama nad hlavou zajásal, když vystoupí na pódiu... a místo toho, jsem seděl skleskej, skoro bez života, hlavou s emi honilo černý myšlení a nejraději bych se neviděl.
Tolik práce, tolik všeho, tolik investice - 4 roky jsem pracoval na tom, abych se mohl vrátit na scénu. Obchazel investory, vytvářel prijejkty, vysvetloval, ukazoval, stvářel, dával dokupy lidi.... Obetoval jsem tomu úplně všechno, dal jsem poslední kousky svého majetku do frcu, abych mohl tyhle akce udělat. Doslova mi dnes nezůstalo vlastně vůbec nic. A do Rushe jsem dal uz opravdu uplně všechno, včetně toho že jsem sám žil jen na hostelu v minimálních podmínkách de facto bez penez na jídlo a přežíval jen díky kamarádům. To všechno proto, aby se ta párty povedla jsem byl ochoten obetovat sam sebe a sve pohodli.
Stačilo vlastně málo, finance nedopadly vcas a tak musel jsem poprvý v životě ZRUŠIT PÁRTY. A to jsem těch párty udělal více jak 300, ať se kdykoliv dělo cokoliv, vždycky jsem to ustál a párty byla, i když pak třeba prodělala a byl problem - ALE BYLA
Ten minulý týden jsem si osvojil novou zkusenost - ŘÍCT NE a ukončit to dokud je ještě čas. Dokud s tím ještě dovedu něco dělat a ty prodělané peníze ještě nějak vydělat. Už nemám tu býčí sílu jako dřív a koneckonců v tom nepřátelském ovzduší dlouhodobých útokůl na mě se asi mi ani není co divit. Je smutné a srdce to hodně zraňuje, to mi věřte - když vidíte lidi, kterým jste roky pomáhali, nikdy is za to nic nevzali, dostali je někam, vydali jim CD, dali je na titulky casaku, hrál jim muziku v rádiu, propagoval jejich párty, bookoval jsem je na hlavní podia festivalů do hlavních casu a... jak malo stači, aby i takovyhle lidé si do mě píchli svým jedovatým trnem. To mě asi zranilo nejvíc ze všeho.
Cítím povinnost tohle ty řádky napsat.
Ještě jednou díky všem, kdo mi pomohli, podrželi mě a stáli za mnou, psali mi na FB do zpráv, snažili se mi pomoct, vytáhli mě do lesa v nejhorších chvílich (Díky Cubo za nádhernou páteční noc v mrazivém lese!!!) a strašně, ale fakt strašně moc díky Kácovi, Plaňasovi a Renatě za užásné povzbuzení, podporu a nádhlerný duchovní večer v sobotu 23. kdy ten pocit vlastní prohry, ztráty životní vize a vlastně konec toho všeho, co jsem 25 let dělal - ten večer bylo pro mě samotného nemožné bez jejich pomoci ustát.
Obrovský díky ode mě patří RAQ Edisonovi a Ecsonovi Waldesovi za pomoc s pořadem Trip2House, Lumirovi Sokolovi za to ze mi alespon na pul roku pomohl se vratit do radia, diky koneckoncu i Radku Malinikovi a Bronovi Winklerovi, promoterum Sun Festivalu za lekci, kterou jsem dostal. Diky vsem, kdo mi nabizeli pomoct a taky pomahali, Maruska, Marek, Pavel, Tomas, Sabina, Pavlina, Honza, Jirka, Claire, Marcio, Stepan, Alan a dalším. Speciální díky patří Wiperovi z Hostelu Kotva, za to že mi pomohl mít kde spát.
Život jde dál, třeba se ještě někde potkáme.
Díky a prosím o omluvu za nepodařený návrat letošního roku.
Vzpomínejte na mě s jedinečným žážitkem z koncertu Kraftwerk - pro mě to nejlepší co se mi v životě povedlo a už jen proto mi stálo za to žít!, úžasné Stereo MCs, vzpomínejte na pařbu na Rushovi na SOL2003 jak zahrál Manu Chao a všichni málem umřeli blahem, jedinečné koncerty mým milovaných Northern LIte, nezapomenutelné show SOL2002 a SOL 2005 s Green Velvet, maestrovi Liebingovi - a jemu hlavně za finální set se Speedy J na SOL2009 ráno - NIKDY NA SOL NEHRÁLŮ NIKDO TAK DOBŘE A NA JEDNOSZNAČNĚ NAPROSTÉ SVĚTOVÉ ÚROVNI, Luke Slater jako neskutečněj techno borec - pamatujete Sunriing 1997?, Space Djz - jejich rána na SOL? a nebo jejich extra show na SOL 2000 na Mácháči? Anebo, koneckonců - na The Sun se stali pány sobotního večeera, i když po něm letěla pet lahev, tisícum lidi otevrel oci Hawtinovi a ja osobne nezapomenu, jak jsem v ruce drzel asi 4000 000 korun, zbytek honorare. sedeli jsem na strani proti hlavní stage, bylo nad ránem , svítalo a my si povídali. A jedli spolu chleba s pastikou. Sedeli jsme tam, pocítali ty stovky a dvoustovky a nejmín tri hodiny rozebírali kabalu, stvoreni, duchovno.... , pamatujete na Svena Vatha v L-Klubu? To byl set od Boha... a co Markee, decoder, a Sian - jejihc ulet vystoupení SOL2005 - Kosheen, asi nejvetší vyfetovance co jsem kdy potkat a ktere manager musel zamnknout na pokoji, sebrat jim vsechny drogy a nechat je pul dne spat aby vubec byli schopny vylyzt na stage - Audio Bullys, lahudkouvy spolecný koncert Ellen Allien & Aooartat na SOL2007, dokonalé Swayzak ve chvíli jejich největší slávy a v tom samém týdnu, kdy jejich album bylo No.1 v britské TOP40, Paul van Dyk? tomu bylo nějak 26 nebo koli, kdyz poprvý přijel do L-.Klubu v září 1995 a byl tak prvním skutečným djem na mých párty, super dj Markus Schulz který mě uplne rozsekal na SOL2007, Marco V kterého miluju nejen pro jeho extra world set v Amstru pred lety, ale i jako hrozne fajn typka, i kdyz dnb neni muj top, tak nezapomenu na borce a fantastický kluky ja Roni Size, DJ Marky, Andy C, Calyx, Grooverider - urcite nezapomenu na krásné ranní pokecy s Aphrodite, jedním z nejchytřejších a nejpohodovejsich chlapu co znám. Pamatujete na prvního Westbama v L-Klubu? Prijel, bylo strasný vedro, lidí v L-ku docela málo asi polovina. Westbam prijel a ze je unavenej a ze jestli by to slo, ze by hral jen hodku a pul misto tri co mel. No, nedobre ale co mistr chce je nam prikazem. Takze zajistim dje aby byl, Westbam jde hrát... kdosi si vsimnul jeho unavy a do nosnich direk pak zahy putovalo cosi pardubického k nakopnutí. A, Wesbam hrál 12 HODIN!!! Koncil az kolem 1 odpoledne. Kdyz Westbam, tak rozhodne i Afrika Islam - jen par dni pred SOL2002 musel zrusit Green Velvet, kvuli turné které jelo proste jinym smerem. A jako náhradu jsme dostali možnost mít tehdy extra slavneho DJe Afrtika Islama a to asi za 1/3 honorare, který jinak v te dobe byl v desetitisicich dolaru. A tak prijel, dokonce o dva dny driv. Padli jsme si solidne do oka a me tehdy se musí uznat, ze to na SOL naprosto rozsekal, stejne jako pak xxxx krat zase a zase. maestro! Tady me neskonale mrzí, co se stalo teď při poslednim bookingu na Dolskou, kde se mi to vysralo pod rukama a penize na Islama se rozpustili kdesi kamsi komusi jinema a jinam a me uz se to pak nepodarilo nahradit. Nebo Mr,C v L-ku na Vánoce 1996. V tý době byl ještě polovinou slavných the Shamen a dost moc kalil, takze se ukazalo, ze vubec netusil do jake zeme priletel. On si myslel, ze Cechy jsou nekde v Asii a tak priletel jen v cervenem tricku a v beranici, kterou nosil na stage. Hmm... ono bylo minus 25... Nebo v 97 Darren Emerson z tehdy zboznovanych Underworld, v patek 2000 lidi v Lku a Darrena... nevzalo letadlo na palubu, a ulůetelo mu. Spal na letisti na lavicce a poctive prijel druhy den. My taky necekali jen tak a udelali jsme v L-Klubu dvoudenní party Cekani na Darrena. A doskali sjem se, v sobotu vecer opravdu stál na podiu a sel hrat. Vydrzelo to nejmín 1200 lidí, který celý ten den v Lku na Darrena opravdu pockali. A kdyz uz tedy skutecne prijel, aby to nebylo jednoduche tak mu british Airways ztratily vinyly a tak hrál z mých desek - a cestou zpatky do Prahy se Sedlonem A komankovou se lehce vybourali v aute... Nebo, at nepamatuju ve vzpominkach jen na dje... Vite jaky pro me jako kluka byly ikony Duran Duran? Uplne nejvetší, nejmín do 16 let. Krátce jsem je potkal po koncerte v Praze 1988, ale... to mi bylo 18 a byl jsem z toho vic vydesenej nez cokoliv. A pak, v unoru 1997 sice neprijel Darren Emerson - ale ke vchodu me volaji, ze nejaky anglicani by chteli do vnitr na guest a ze mam rychle prijit. Prijdu, bavim se s nima, ze pry jsou bristka skupina a toci tady u nas videoklip a ze slyseli, ze delame party a tak by chteli dovnitr. A jestli pry pro ne nemame nejaky salonek, kde by mohli byt trochu schovani - protoze jsou prý opravdu hodně slavny... A v ty chvili se za tim jednim typkem co mluvil se mnou vyloupla blondata hlava, kterou proste znam nazpamet z plakatu. John Taylor... vedle nej Simon le Bon a za nima cupital Nick Taylor... Jo! Mimo jine, na Sunrising 2008 prijeli na navstevu kluci z Jesus Jones...
Bylo tech zazitku moc - a kazdy z vas jich jiste ma jeste dalsí a dalsí a dalsí.
Byly to skvele roky, delali jsme spolecne uzasne party a vim, ze jsme si to poradne uzili.
Vzpomínejte na Aleše Blehu a na to dobré co vykonal, prosím.
A jeste jednou, prosim odpusťte mi tu taškarici letošního léta. Sám se za sebe stydím, je mi smutno a těžko. Dostal jsem o co jsem žádal a za svou falešnou hrdost si ten výprask zasloužím.
A teď už je vážně nejvyšší čas napsat tu knihu, ne?
Než se v hloubi casu rozpustí to všechno, co jsme tady v Čechách, na Moravě a na Slovensku vytvářeli od těch počátků v 1988 a 1990 roce, pak všechny ty hokusy pokusy nez se 1995 poprvý dostavil Paul van Dyk, zacal vycházet Trip2House, pak trip a nakonec XMAG, nebo pak alternativni Bassline, za vsechny ty akce v L-Klubu od 1994 do 2002, všechny ty SUmmer Of Love, ale klidně i malinke akcicky v R-Klubu v Chrudimi, v Maxu ve Vrchlabí, v kulturáku a na letním kine v Chvaleticích, kde to vlastně začalo, po klubech v celé ČR. Všechny tyhle příběhy zaznamenat a udelat z toho krásnou vzpomínkovou knihu.
Je na co vzpomínat.
Rozloučím se slovy Edith Piaf, francouzské šanzoniérky, mého vzoru a respektovaného vrabčáčka:
"Non, Je Ne Regiette rien!"
Ne, ničeho nelituji!
Stálo to za to! Nelituji ani sekundy, kdy jsem měl příležitost se na taneční scéně podílet.
Užívejte si života a radujte se, tím mi uděláte větší radost.
A přejte trochu toho štěstí i mě.
S láskou k sobě i každému z Vás.
S úctou k nejvyššímu stvoření.
S láskou k Bohu.
A mějte se rádi!
Aleš Bleha
Převzato z FB Aleše Blehy, needitováno
