Američtí rockeři Foo Fighters potvrdili vystoupení v České republice. Fanouškům se představí 15. srpna v pražské O2 aréně. Několikanásobní držetlé Grammy, jejichž nahrávky se prodávají po milionech a kteří vyprodávají haly a stadiony po celém světě, dorazí v rámci světového turné k poslední desce Wasting Light.
Cesta k úspěchu Foo Fighters rozhodně nebyla jednoduchá. Těžké je i vůbec určit konkrétní datum nebo příležitost, kdy se kapela Foo Fighters dala vlastně dohromady, protože eponymní debutové album z roku 1995, které je dnes již klasikou, bylo sestaveno z podomácku nahrávaných skladeb, které vznikly převážně ještě v době, kdy byl Grohl členem Nirvany.
Grohl, který na něj zvládl sám nahrát zpěv i všechny nástroje (pouze ve skladbě „X-Static“ mu nahrál doprovodnou kytaru zpěvák Greg Dulli z kapely The Afghan Wigs), přibral Mendela, kytaristu Pata Smeara a bubeníka Williama Goldsmithe, aby skladby „This Is A Call“, „I’ll Stick Around“, „For All The Cows“ a „Big Me“, která obdržela cenu MTV VMA, společně oživili na pódiích celého světa. Což se první sestavě Foo Fighters povedlo dokonale, a ještě než album Foo Fighters vůbec vyšlo, vydala se na klubové turné po USA, na kterém zastávala jak post předkapely, tak doprovodné kapely Mikea Watta.
Foo Fighters přestáli první personální změny, když začali pracovat na „The Colour And The Shape“. Tehdy od nich odešel William Goldsmith, takže bylo na Grohlovi, aby na desku nahrál všechny bubenické party, protože Taylora Hawkinse přibrali na bubenický post teprve pro následující turné – a on už s nimi zůstal. „The Colour And The Shape“, která vyšla v roce 1997, je do dnešních dnů nejen nejprodávanější deskou kapely, ale jak to napsal Mendel v bookletu výroční reedice, i „albem, se kterým budeme už vždycky srovnáváni“. A to celkem oprávněně: reedice desky vydaná k 10. výročí jejího vzniku zní natolik svěže a zajímavě, jako by byla nahrána včera.
Skoro každá skladba z tohoto alba je i dnes zlatým hřebem živých vystoupení Foo Fighters: „Monkey Wrench“, „My Hero“, „Walking After You“ a samozřejmě skladba, která se ve své akustické i elektrické podobě stala pro celou jednu generaci hymnou školních plesů a soundtrackem k nabídkám k sňatku, „Everlong“ – což vzbuzuje otázku: Kolik současných rockových skupin se dočká toho, aby mohly oslavit 10. výročí vydání své druhé desky?
Přátelský (a televizí přenášený) odchod Pata Smeara, ke kterému došlo později ještě ten samý rok, způsobil, že se zbylí členové Grohl/Mendel/Hawkins ještě více semkli. Poté, co dokončili náročné turné na podporu svého multiplatinového druhého alba (během něhož několikrát vystoupili jako předkapela Rolling Stones), se trio FF uchýlilo do do té doby opuštěného Grohlova domácího studia v Alexandrii VA, aby společně pracovali na desce „There Is Nothing Left To Lose“, která vyšla v roce 1999.
Této desce, která byla z velké části reakcí na vlnu hloupého rap-metalu, jež se přivalila v rok jejího vydání, předcházel chytlavý singl „Learn To Fly“. Střídaly se tu sladké downtempové skladby („Next Year“, „Aurora“) s několika drsnějšími („Breakout“, „Stacked Actors“), které pak tvořily jádro živých vystoupení. Hned po jejím dokončení se představila nová sestava kapely, která je spolu dnes – původní trojice přibrala kytaristu Chrise Shifl etta a pustila se do další celosvětové bitvy, která tentokrát skončila udělením dvou cen Grammy: v kategorii nejlepší rockové album a nejlepší krátký videoklip („Learn To Fly“).
V roce 2002 přišlo na svět další album, „One By One“, ale jeho vznik nebyl jednoduchý. Během nahrávání došlo k několika neshodám, které otestovaly soudržnost kapely a to, jaké mezi jejími členy panují vztahy – výsledkem bylo, že Grohl si dal na chvíli pauzu, aby získal tolik potřebný odstup: nějakou dobu nahrával a koncertoval coby bubeník kapely Queens Of the Stone Age. Poté, co došlo k přeskupení a zregenerování sil a kapela si od přípravy desky odpočinula, vydali Foo Fighters One By One, které sklidilo nadšené kritiky a bylo doprovázeno dosud největším světovým turné kapely. One By One bylo čtvrté album FF, které získalo platinovou desku, a také kapele vyneslo další dvě ceny Grammy: v kategorii nejlepší hardrocková nahrávka za singl „All My Life“ a již podruhé za sebou v kategorii nejlepší rockové album. Na závěr slavnostního předávání cen pak Foo Fighters společně s legendárním jazzovým pianistou Chickem Coreou zahráli „Times Like These“.
V důsledku těchto zkušeností, kterými si společně prošli, nemluvě o čase, který všichni trávili nejrůznějšími vedlejšími projekty (Grohlův Probot, Mendelův Fire Theft, Hawkinsův Coattail Riders a Shifl ettův Jackson United), si byli členové Foo Fighters více než kdy předtím jisti, že tahle sestava už vydrží napořád.
Prvním albem, které Foo Fighters nahráli ve svém na zakázku postaveném studiu 606, bylo dvoudiskové „In Your Honor“, jež vyšlo v roce 2005 u příležitosti 10 let jejich existence a kterým mohli světu ukázat, jaký mají k muzice vztah. Konečně tak pominuly dny, kdy to po vydání nové desky vždycky vypadalo, že se kapela rozpadne. „Best of You“, nádherně velkolepý pilotní singl z In Your Honor, směstnal do dech beroucích 4 minut a 16 sekund veškerou vášeň, zuřivost a melodičnost celé jejich kariéry a Grohl zde nazpíval jeden ze svých nejzásadnějších textů, ve kterém mimo jiné zazní „I‘m getting tired of starting again/Somewhere new“ (Už mě nebaví začínat pořád znova/Někde jinde).
A v podobném duchu se na „In Your Honor“ nesl celý první disk. Nacházely se tu dlouhé zpovědi, které v sobě spojovaly zuřivost a melodičnost, a jejichž vyváženost a způsob provedení byly v „No Way Back“, „DOA“ a „The Last Song“ poněkud nejisté. S každou další skladbou ale bylo jasnější, proč Hawkins tento disk nazval „nejlepší rockovou deskou, kterou jsme kdy natočili“. V následujících „Resolve“, „The Deepest Blues Are Black“ a závěrečné „End Over End“ se totiž naplno projevila ohromná rocková energie této kapely, která dostala podobu rozmanitějších rytmů a aranžmá, takže potvrdila oprávněnost výše uvedeného Hawkinsova výroku.
Jak ale Hawkins pohotově objasnil, první a druhý disk tvořící In Your Honor „jsou opravdu dvě samostatné desky“. Každá byla natočena jiným způsobem a při nahrávání disku 2 se všichni čtyři členové Foo Fighters úplně poprvé sešli ve studiu společně a nahrávali jednu skladbu denně. Při tvorbě poklidnější půlky In Your Honor měla kapela pocit, že zažívá něco neskutečného, když se jí sepsaný „vysněný seznam“ hostů začal pomalu proměňovat ve skutečnost. Norah Jones si zazpívala a zahrála na piáno ve smyslné bossa nově „Virginia Moon“, Josh Homme z Queens Of The Stone Age a Grohl si společně zahráli na akustické kytary v „Razor“, Petra Haden nahrála housle do „Miracle“ a „Cold Day In The Sun“ nazpíval Hawkins, nabubnoval Grohl a basu nahrál producent Nick Raskulinecz.
Nic je ale nemohlo připravit na den, kdy se jejich pozvání směřovaná na Johna Paula Jonese dočkají odezvy: legendární basák Led Zeppelin byl zrovna ve městě, kde přebíral Grammy za celoživotní přínos, takže si nakonec zahrál na doprovodné piáno v „Miracle“ a na mandolínu v „Another Round“. Jeho největším přínosem ale přeci jen bylo, že Grohl už může zemřít jako šťastný muž: „Tohle byl vážně snad ten největší hudební zážitek mého života, protože Zeppeliny jsem naprosto posedlý už od dob, kdy jsem byl malý kluk.“ Nehledě na to, že přelomové dvojalbum od Led Zeppelin nazvané Physical Graffi ti bylo velkou inspirací pro to, jak bylo In Your Honor vůbec pojato.
Když ještě proběhlo několik závěrečných úprav prvního disku – konkrétně třítýdenní maratón, během kterého se kapela k téhle půlce desky stále vracela a vylepšovala ji – „In Your Honor“ byla připravená k vydání a čekaly na ni nejlepší recenze a největší prodeje v prvním týdnu po vydání, co kapela za celou svojí kariéru zažila: za první týden se alba In Your Honor prodalo více než 300 000 kopií, THE NEW YORK TIMES mu vzdaly hold slovy „překvapivé životní dílo“, ENTERTAINMENT WEEKLY jej nazvaly „letošní první skvělé album do parného počasí“ a časopis TIME označil „Virginia Moon“ za jednu z nejlepších skladeb léta. Album se nakonec dostalo i do Best of 2005 časopisu ROLLING STONE, BLENDER a SPIN prohlásily „Best Of You“ za nejlepší skladbu roku, ESQUIRE jmenoval Grohla a Hawkinse nejlepším pódiovým bavičem a bubeníkem roku a Foos posbírali dalších pět nominací na ceny Grammy.
Na podporu „In Your Honor“ uspořádali Foo Fighters bombastické turné: s velkolepým rockovým představením, které stavělo především na první desce a bylo doprovázeno nejmodernější laserovou světelnou show, objížděla kapela svět bez přestávky celý rok. Vrcholem byl dosud největší sólový koncert kapely v londýnském Hyde Parku, na kterém si 17. června 2006 zahráli pro 85 000 fanoušků.
Někdy uprostřed tohoto rok trvajícího testu odolnosti měl Grohl určité zjevení. Uvědomil si, že nadcházející roky nechce strávit „snahou překonat a překřičet asi 20letého kluka, který na Reading festivalu vystupoval akorát přede mnou“, což vedlo k realizaci turné, které bylo stručně nazváno „Afoostic“ a bylo zdokumentováno na živém CD a DVD Skin And Bones. Skin And Bones zachycuje dosud nejambicióznější a nejriskantnější živá vystoupení Foo Fighters. Grohl, Hawkins, Mendel a Shifl ett za d o p r o v o d u h o s t u j í c í c h h r á č ů z I n Yo u r H o n o r, P e t r y H a d e n ( h o u s l e ) a R ami h o J a f f e e ( k l á v e s y ) , b u b e n í k a D r e w a H e s t e r a a n a v r á ti v š í h o s e P a t a
Sme a r a o d e h r á l i v d i v adelních sálech 14 intimních (a zcela vyprodaných) koncertů. Během nich vůbec poprvé zazněly naživo skladby z pomalejší poloviny In Your
Honor, dále unikátní provedení oblíbených skladeb napříč celou historií kapely a také několik překvapení jako zcela nová „Skin And Bones“ nebo vlastní verze „Marigold“, skladby od Nirvany, která vyšla na B-straně a ve které se Grohl v rámci této kapely poprvé projevil jako skladatel a zpěvák.
Na začátku dva roky trvající propagace In Your Honor/Skin And Bones THE NEW YORK TIMES jasnozřivě napsaly: „Mezi pomalejšími skladbami najdeme tolik příjemných melodií a hypnotických kytarových motivů, že se zdá být dosti pravděpodobné, že na následujícím albu by si mohli troufnout udělat nahrávky elektrické i unplugged.“ A na Echoes, Silence, Patience & Grace se to přesně stalo: toto album skrývá sound čtyř spoluhráčů, ze kterých se postupem času stali manželé, otcové a nejlepší přátelé, ale kteří především konečně dorostli do společné kůže (nemluvě o na zakázku postaveném, společně vlastněném a provozovaném studiu-klubovně 606), takže jsou schopni každým svým dalším počinem překonat sami sebe.
V kontrastu vůči – a možná v návaznosti na velkolepost a mohutnost jejich předešlé desky začíná Echoes, Silence, Patience & Grace dvěma typickými příklady nejnovějších zbraní v působivé výzbroji Foo Figters: první singl „The Pretender“ i druhá „Let It Die“ shodně začínají strohou, zlověstnou hrou na kytaru v mollové tónině a úvodním zpěvem, postupně se ale rozvinou v bouřlivou, explozivní píseň, která náhle skončí přesně v bodě, kdy je posluchač zcela unešený a chce ještě.
Skalní fanoušci jistě uvítají, že i přes epická aranžmá v několika skladbách na Echoes, Silence, Patience & Grace Foo Fighters zcela neupustili od svého typického živelného způsobu psaní. Energické rify v „Erase/Replace“, chytlavý a zpěvný refrén v „Long Road To Ruin“ a hyper-melodický vrchol desky „Cheer Up Boys (Your Make-Up Is Running)“ v sobě mají potenciál se okamžitě stát oblíbenými skladbami fanoušků a být nedílnou součástí živých vystoupení FF v nadcházejících letech.
Sedmé studiové album Foo Fighters „Wasting Light“ vyšlo 12. dubna 2011. Na jeho nahrávání se podílela klasická sestava Foo Fighters, tedy Dave Grohl, Taylor Hawkins,
Nate Mendel, Chris Shifl ett a Pat Smear.
Album Wasting Light, které produkoval Butch Vig a mixoval Alan Moulder, bylo celá nahráno na analogovou magnetofonovou pásku u Davea Grohla v garáži jeho domu v San Fernando Valley v Kalifornii. Díky tomuto návratu ke kořenům, kdy nebyl použit žádný počítač ani software, nahrála kapela pravděpodobně nejsilnější a nejucelenější desku za svou více než patnáctiletou kariéru.
Wasting Light je po všech stránkách mimořádné a skvělé album – od úvodní „Bridge Burning“ a pilotního singlu „Rope“, přes krásnou „These Days“ nebo „Dear Rosemary“, ve které hostuje Bob Mould, až po „I Should Have Known“, ve které hostuje Krist Novoselic. Zkrátka tato kapela, která vystupuje v největších halách, stadiónech a festivalech po celém světě, se obnažila až na kost, vrátila se k základům, vydala album světové úrovně a je opět na výsluní.
Vstupenky kupuj na
www.sazkaticket.cz
Ceny vstupenek 1190 - 1790,- (přednostní předprodej pro členy fan clubu a klubu live nation od 30. dubna 2012 (10:00) do 1. května 2012 (19:00)).
Jak můžete přednostně zakoupit vstupenky:
Pokud nejste členem klubu Live Nation, zaregistrujte se na našich stránkách v sekci Můj Live Nation.
http://www.livenation.cz/account/loginorregister. Po krátké registraci obdržíte přihlašovací údaje. Přihlaste se a vyhledejte akci, o kterou máte zájem (v tomto případě FOO FIGHTERS), a klikněte na ikonu „Předprodej Vstupenky“ přímo na stránce. Budete
propojeni na stránky Sazkaticket.cz, kde budete muset mít také registrovaný účet klienta, abyste mohli dokončit nákup. Pamatujte, že nabídka předprodeje je platná pouze v uvedeném termínu.
