Úterý 3. dubna bylo významným dnem pro všechny, kteří si chtěli vyzkoušet tak trochu jinou jízdu zlínskou hromadnou dopravou. Studenti Fakulty multimediálních komunikací totiž již poněkolikáté pořádali BusFest – hudební festival s podtitulem „ujetý“, při kterém máte možnost jezdit po městě v trolejbusu a poslouchat při tom hudbu různých žánrů. Letos byly připraveny čtyři spoje, čtyři různé žánry a nutno říct hned na začátek, že minimálně část, která se odehrávala tzv. On the road, zkrátka neměla chybu.
Akce měla odstartovat v 17 hodin na točně pod "Novestou" (hala Euronics, Zlín), takže jsem jako spořádaný návštěvník přišel deset minut předem, vyzvedl si vstupenky čekal na trolejbusy. A ty se za pár minut opravdu ukázaly. Jen ty dveře nějak ne a ne otevřít. Co ale bylo super, že se z některých z nich linula živá hudba a to vám řeknu, je to určitě něco jiného, než když si v autě oholíte rádio (o tom za chvíli).
Deset minut po páté někdo zavelel: „Nastupujeméé!,“ dveře trolejbusů se otevřely a lidé začali nastupovat. Já si vybral jako první spoj trolejbus Evropy 2 ve kterém měl kralovat beatboxer En.Dru. Až po návratu z akce jsem se dozvěděl, že tenhle klučina s mikrofonem má za beatbox tolik cen, že by si s nima mohl tapetovat a bylo znát, že své práci rozumí. Jeho vystoupení začalo trochu netradičně – začal se „domlouvat“ se svou mašinkou, aby vůbec fungovala. Očividně se jí moc nechtělo, protože hlásila, že je „busy“. Asi něco s autobusem, když jedeme v MHD, pomyslel jsem si. Nakonec až tvrdý restart pomohl kouzelnou krabičku rozběhnout a En.Dru mohl začít.
Musím se s vámi podělit o asi nejsilnější zážitek z celé akce. Znáte takový ten pocit, kdy jdete po ulici a najednou se tam objeví něco, co tam úplně nepatří, a vy se zastavíte, sledujete to a v hlavě vám běží myšlenka: Zdá se mi to nebo je to reálné? Třeba běžící nahatý tlouštík. Nebo střízlivá Iveta Bartošová. Asi už jste to také možná zažili. Tak přesně takhle vypadaly během jízdy BusFesťáckých trolejbusů desítky Zlíňáků. Stáli na chodníku a najednou kolem projel trajfl ve které lidé pařili na živou muziku. Ten pocit je takto vidět byl NE-SKU-TE-ČNÝ! Jen jsem si říkal, jak by bylo víc super, kdyby nestáli na chodníku, ale jeli s námi. No, snad příště.
En.Dru dával jednu pecku za druhou. Naše skupinka, i když menší, se dokonce částečně roztancovala – minimálně dvě děvčata proběhla celý vůz tam i zpátky a my se blížili zpátky na točnu. Manažer projektu Kuba Kučera dává rozhovor do ČT (podle neověřených zpráv se dokonce i vysílal). Přestávka a znovu nasedat. Volím spoj Na stojáka, zábavu tzv. stand-up obstarávají Karel Hynek a Lukáš Pavlásek. Jestli tyhle dva pány trochu znáte, víte, že Karel je tak trochu frajer a Lukáš je tak trochu dement. Pozoroval jsem je během pauzy a musím říct, že Lukáš v civilu jako dement nevypadá. Karel je frajer pořád. Uvidíme, čeho se dočkáme v trolejbusu. Strategicky nastupuji hned druhými dveřmi, ať jsem pánům blíž. Představí sebe, představí i paní řidičku Ivu a jde se na to. Nejdřív Karel odvypráví jednu zprávu podle čtyř různých televizí, pak se Lukáš podělí o historku s maďarským semenem (účastníci budou vědět) a já si říkám – jestli tohle paní řidička Iva dneska bude poslouchat čtyřikrát za sebou, možná bych se obával i o její duševní zdraví. Ale paní řidička se usmívá, my také a pánové jednou dál. Dokonce došlo i na čtení Bible. Ještě zkušenosti s vánočními dárky a punčocháči, pár rad od Lukáše a jsme zpátky na točně.
V momentě kdy vystupuji, baterka mého mobilu, do kterého si neustále dělám poznámky pro tuto reportáž, vyčerpává i poslední čárku a já jsem offline. Snad má paměť bude sloužit stejně i druhý den, ať tohle všechno naklapu. Třetí spoj je ostravský BandaBand. Na perkuse v něm hraje student FMK Adam Rek, za mikrofonem s kytarou stojí (asi?) jeho brácha Martin. Kapela má v sestavě také housle a saxofon, a to je teda hodně velké oživení. Cesta nám utíká a na chodnících opět stojí lidé, kteří jen kroutí hlavou a říkají si asi něco v tom smyslu: „Když já jezdím MHD, tak tam žádná kapela nehraje...“ Poslední spoj, který volím, opanovali rock´n´rolloví Genius Mess Poets. Úsporná, ale výkonná, sestava bicí – kytara – basa, to dává hned od začátku. Energie, kterou trojlístek vydává, by klidně stačila i na pohon samotného trolejbusu. Až ke konci zjišťuju, že na basu v téhle grupě hraje holka. Ed Mosby ze seriálu How I Met Your Mother by si určitě přišel na své.
Poslední okruh je u konce, už se chystám vystupovat, ale co to – trajfl nám na točně jen zpomalí a pak jede dál, protože se nás chystá vyhodit na zastávce před Golemem. Tohle kvitujeme s poděkováním, protože kdo chce, může zapadnout do klubu, kde se koná afterparty. Nakonec dochází ještě ke kuriózní situaci, kdy osazenstvo spoje s beatboxerem En.Druem nechce vystoupit, samotnému umělci se to líbí a tak hraje dál. Což by ani tak nevadilo, kdyby tento spoj neblokoval šráky pro další vozy, které už se štosují za ním. Jenže máme tady chytrého pana řidiče, který prostě dráty stáhne, další vozy ho objedou a En.Dru dokončí své vystoupení. Pánové řidiči, máte můj velký RESPECT za tohle. Klidně byste mohli začít křičet, že akce už skončila a ať ostatní vypadnou, ale vy jste to takhle elegantně vyřešili. Opravdu RESPECT!
BusFest 2012 se povedl (mluvím minimálně o té části v trolejbusech). Během cesty jsem neviděl jediný problém, všichni se chovali tak jak měli a myslím, že si to užívali. Díky všem studentům, co akci organizovali, díky sponzorům za podporu a vy, kteří jste letos nejeli, doporučuju, ať to příští rok zkusíte, stojí to za to.
Pozn. redakce (pro pepíky
):
trajfl = trolejbus
trolejbus = autobus s tykadlama
šráky = tykadla trajflu
tykadla = sběrače elektrické energie
