Žijeme mezi lidmi?
Říše zvířat, říše lidí, říše nehorázných bestií… Ta třetí říše, to je ta naše, ve které my žijeme a jak bestiálně se k sobě chováme. Sami k sobě i k druhým.
A to je to nejsmutnější. Sami k sobě se klidně chovejme jako hova*a, ale k ostatním? Pomlouvat, soudit, hodnotit bez jakýchkoliv faktů, ubližovat, být agresivní…sorry, ale tohle nejsou vlastnosti ani zvířat (natož sviní). Je dost tristní, že to jsou typické vlastnosti pro každého z nás. Nechci nikoho urazit, ale nechováme se jako svině?
Co to s lidmi je? Někoho by nejradši sežrali za to, že někdo někoho podvede, je poctivě prachatý (pokud to ještě existuje), má krásnou ženskou, která má přirozeně velké prsa (malé prsa, podle toho, co kdo rád), žádné silikony.
Ale když někdo ubližuje (ať už slovně či jinak), je abnormálně sobecký, že přes své vlastní velké nabubřelé JÁ nevidí nikoho jiného, kope kolem sebe kde může místo toho, aby se podíval na svůj vlastní život, protože má strach, co by asi tak objevil… to nikoho nepohoršuje? Tohle je normální? Proč se nad tímto nikdo pořádně nezamyslí?
Zvířata si vesele šu*aj s kým chtěj, jak chtěj, jak dlouho chtěj a nikoho dalšího to nepohoršuje. A ještě navíc si je u toho týpci z National Geographic natáčí a fotí a přináší skvělé reportáže o páření zvířat. A když týpci z pornografického průmyslu natáčí a filmy se vesele pouští, všichni jsou z toho na větvi (v kterémkoli slova smyslu). Tak proč? Stejně se říká, že lidi dupou jako králíci.
Nebo když se zvířata zabíjejí sami kvůli žrádlu. Jen tolik co potřebují a stačí jim k životu. To my ne. My jsme naprosto nenasytní a nejen že vyvražďujeme, nebo už jsme dokonce vyvraždili, některé druhy (jasně že nemyslím mamuta či bobra :o), ale mlátíme se navzájem, zamořujeme si vzduch (jasně že nemyslím prdy), znemožňujeme si všechno jak můžeme.
My se máme od zvířat ještě dost co učit. Kdejaká opice či delfín jsou inteligentnější než část lidské populace a kdyby mohli mluvit, asi by taky byli mnohem taktnější než většina a třebas by ve svém slovníku měli slovíčko „promiň“, jež někteří lidé ani nestihli postřehnout, že vůbec existuje.
Nebo o něm ví, ale myslí si, že jsou tak neomylní a nemají důvod ho použít? To jsou fakt někteří lidi tak perfektní a bezchybní? V chování a jednání, že nemají nejmenší důvod se pozastavit sami nad sebou, ale pozastavují se nad chováním ostatních, nad jejich chybami a špatnými či dobrými vlastnostmi? Řešte sami sebe a neřešte druhé, stejně je nezměníte pokud oni sami nebudou chtít, nebo ne?
crashzone(Michaela Rusínová)
úterý 20. 3. 2007 08:00
Rusínová, Michaela. 2007. Žijeme mezi lidmi?.
Vychytané.cz. [Online] 20. 3. 2007. [Citace: 27. 7. 2024.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=515. ISSN 1802-2677.
link na článek:
http://clanky.vychytane.cz/Zijeme-mezi-lidmi?
