Pojďme tedy pěkně od začátku. Cesta do Prahy nám uběhla jako voda. (Nutno podotknout, že jsme ze Zlína ) Vyzkoušeli jsme nové vlaky Student Agency RegioJet a musím uznat, že komfort opravdu zaručen i na toaletách. Z „Hlaváku“ šup na metro směr Holešovice a na koho jsme pak asi mohli v sobotu, v Praze, ve 21 hod narazit? Skupinka polských fanoušků elektronické muziky si to šine před námi, a kdo zná Prahu líp než tito hudební nadšenci, že ano? Tak jsme se s nimi „svezli“, protože jsme si nebyli úplně přesně vědomi, kde se Incheba aréna nachází, protože to bylo naše „poprvé“ v Inchebě.
Nicméně jsme na místo konání dorazili lehce po 21 hod (Tímto se omlouváme Boom Jinxovi.. :P). Akreditace proběhly neuvěřitelně rychle a bez sebemenšího problému. Při vstupu do areálu jsme si nemohli přát žádné lepší uvítání než v podání ruského projektu MOONBEAM. Oni bývají kluci dva, ale prý do Prahy dorazil jen jeden, což nám v konečném výsledku nijak nevadilo. Co mě možná spíš zarazilo, že Incheba byla v tuto dobu (cca 21.30 hod) řekněme poloplná. Nicméně nám začalo být sucho v ústech, i když jsme celkem pravidelně doplňovali tekutiny již ve vlaku po cestě do Prahy, a tak jsme šli na bar, kde nás barmani upozornili na to, že potřebujeme tzv. tokeny. Pro mě naprosto jednoduchá a bezproblémová výměna peněz za žetony. Myslím, že výhodná pro obě strany. No nic, šli jsme na drink a hned nás překvapili velice příjemné ceny! Neváhali jsme a hned jsme objednali Havanu s kolou (nechtěli jsme ze začátku zbytečně moc míchat no a pak točený Heineken 0,5l za 40,-. Pardon, ale půl litru Heinekenu, točeného a na halové akci a hlavně v ČR - tomu říkám gól! Takže jsme si pěkně doposlouchali (pro nás nádherný) set v typickém soundu od MOONBEAM, „zabékali“ si a na place se nám objevil další DJ – MAT ZO.
Hned od začátku nasadil laťku vysoko mash-upem „Eric Prydz - 2Night vs. Nari & Milani - Kendo“ a okamžitě rozpumpoval stále se plnící Incheba arénu. Během jeho setu jsme spíš poznávali arénu trochu blíže, a tak jsme ani nevěnovali pozornost jeho setu, ale i tak, co jsme slyšeli, tak Matan předvedl, řekl bych, svůj vysoce standartní výkon. Celkem zklamaní jsme byli z merchandisingu. Jinak co jsme pochytili, tak ze začátku byla hlasitost produkce celkem hodně slabá, a tak jsme čekali, že s postupem času bude zesilovat. K našemu údivu se zase o tolik nezvýšila, ale i tak jsme si to dokázali užít a jsem zastáncem raději mírnějšího zvukového podkladu než „přehuleného“ a chrčícího soundu.
Dále nastoupilo „live“ vystoupení kytarového mága ELLERA VAN BUURENA (bratr Armina), který nám příjemně zabrnkal do noty zvláště pak při tracku „Zocalo“. Po třech tracích přepustil místo vokalistovi CHRISTIANU BURNSOVI. Ten, jak vidno, nadchnul všechna děvčata, a nejen je, svým trackem „In the dark“, který má s Holanďanem Tiëstem, ale poté si střihnul track s Ellerem „This Light Between Us“, který vyprodukoval pod záštitou Armina van Buurena.
Kluci sklidili zasloužený aplaus a poté již nastoupili headlineři večera – GABRIEL & DRESDEN. Své main-role se tito dva Američané zhostili se vší parádou. Jejich téměř 2hodinový set byl v globále hodně energický a poprávu byli vůbec nejlépe hodnocenými DJi toho večera. Za jedny z nej tracků si dovolím zmínit „Gabriel & Dresden feat. Secret Panda Society - No Reservations“, „Jacob van Hage & D-wayne – Eponym“ nebo třeba klasika „Motorcycle - As The Rush Comes“.
Ve 2 hod ráno nastupuje další velká ikona trance music – ARNEJ. Ten s přehledem udržel dav ve varu s tracky „W&W - AK 47 (Arnej Edit)“, „Ferry Corsten vs. Armin van Buuren - Brute“ nebo „System F - Out of the Blue (Laidback Luke Remix)“. Nic víc si z jeho setu nepamatuju, pač jsem se zakecali s Giuseppem Ottavianim, na kterého jsme měli prosbu ohledně skladby „Angel“ a taky s Bon Finixem, který měl na starost organizaci v backstage na této skvělé akci.
A sotva jsme si dopovídali, za notebook a klávesy se postavil již zmíněný GIUSEPPE OTTAVIANI. Ten předvedl opět to, co se od něj očekávalo – trancový live diktát s „peckama“ v uších a doplňování tracků, co hrál, různými melodiemi live na klávesy. A jestli se ptáte, zda-li zahrál skladbu „Angel“, kterou jsme po něm chtěli.. Tak zahrál.
No a lehce po 4.30 hod ráno nastupuje již poslední DJ v pořadí, a to sám velký MARCEL WOODS. Hned bylo jasné, proč ho pořadatelé dali až na úplný závěr. Okamžitě rozproudil a znovu nakopl řvoucí dav, který chtěl ještě víc! Snad jen jediná výtka k jeho setu – v tuto dobu bych už přinejmenším očekával rychlost tracků okolo 136bpm a výš. Nevím, jaká byla přesně rychlost, co Marcel hrál, ale připadalo mi to místy jako umíráček okolo 133bpm. Nicméně jsme ale i tak hustě zapařili až do samotného konce. My prostě milujeme styl Marcela Woodse, takže jsme tento malý nedostatek lehce přehlédli.
No přátelé, Marcel to vypnul přesně v 6.00 hod a my jsme celkem zůstali udiveni, že party people nechtěli víc. Aspoň my jsme očekávali, že bude Marcel vypískán k zahrání ještě nějakého tracku, ale lidi se tak rychle rozprchli, až to hezké nebylo. No nedá se nic dělat, v Evropě jsme stále ještě v jistých věcích hodně pozadu. Ale tak my si to aspoň vynahradili neskutečně zábavným pokecem s Arnejem a Christianem Burnsem, který se mi mimochodem snažil sbalit přítelkyni. No uznejte, komu se toto poštěstí?!
Takže abychom to nějako shrnuli:
Klady akce: +
+ přijatelné ceny
+ tokeny
+ lidí akorát (nebylo narváno až po strop, ale zase jsem se necítil, že jsem tam sám)
+ výkony DJs
+ nikde žádné fronty (šatna, toalety, bar)
+ gulášek, Heineken (pošmákl jsem si jak nikdy)
+ nahrávání setů (velký dík Dance rádiu)
Zápory akce: - (abych teda aspoň něco zmínil, když už musím, aby to nevypadalo blbě :P)
- celkem se šetřily reproduktory, příště by to mohlo být o kapánek hlasitější
- světla + lasery (místy se super doplňovaly např. s nájezdy určitých tracků, ale po většinu času zůstaly za očekáváním. I když nutno podotknout, že my, „fajnšmekři“ si raději potrpíme na hudební stránku než na tu vizuální)
- a opravdu velké nepochopení a celkem slušné rozčílení nad tím, že se nezaznamenal celý set Marcela Woodse (super, že se sety nahrávaly, ale tak když už, tak už..)
- když jsem slyšel nějaký ze záznamů, tak mi to nedá, ale vstupy moderátorů v těch nejlepších pasážích tracků – trestuhodné!
- merchandising
Takže bych to viděl na celkové hodnocení 8/10 (a to jen proto, aby se mělo pořád co zlepšovat! )
Tady můžete vidět pohled redaktorů z Vychytané.cz na akci TRANCEFUSION. A upřímně jsem rád, že se Trancefusion stává velkým konkurentem akce Transmission, která se stává (aspoň pro mě) čím dál více nudnější. Armina, Markuse a Garetha jsem slyšel a viděl x-krát. Mám je rád, mám rád jejich tvorbu, ale to nejsou jediný dobří DJs dnešní doby. Mě osobně právě zajímají ti ostatní „méně známější“ a opravdu děkuji pořadatelům Trancefusion za toto obsazení a už se moc těším na tu smršť, která se chystá na duben příštího roku v Průmyslovém paláci, kdy má dojet na 20 celosvětově uznávaných trancových stars (DJs: Dash Berlin (NL), Aly & Fila (EG), Andy Moor (UK), Simon Patterson (UK), Sean Tyas (USA), Richard Durand (NL), Arty (RUS), Super8 & Tab (FIN), Leon Bolier (NL), Blank&Jones (D), Orjan Nilsen (NOR), Alex O’Rion (NL), Arctic Moon (PL), Ben Gold (UK), Mark Eteson (UK), Ruben de Ronde (NL), Wezz Devall (NL), Alexander Popov (RUS)
Guests: Audrey Callagher (UK) – LIVE and many more other performers)
) Vyzkoušeli jsme nové vlaky Student Agency RegioJet a musím uznat, že komfort opravdu zaručen i na toaletách. 
Ale tak my si to aspoň vynahradili neskutečně zábavným pokecem s Arnejem a Christianem Burnsem, který se mi mimochodem snažil sbalit přítelkyni. 
No uznejte, komu se toto poštěstí?! 
