Na tisíce tancechtivých partypeople se poslední srpnový víkend sjelo na letiště v Roudnici nad Labem na dlouho avizovaný festival léta Pleasure Island. Pojďme si tedy povědět něco o tom, jak to v Roudnici vypadalo ;)
Ač celý týden, co festivalu předcházel, trhaly teploty v Česku rekordy, stalo se to, co si asi nikdo z návštěvníků akce nepřál – déšť a ochlazení. Nicméně opět se potvrdilo, že čeští partypeople nejsou z cukru a
ač větru dešti neporučí, nenechají se jím ani vyděsit.
Předpovědi meteorologů slibovaly přeháňky až do sobotní půlnoci. No díky Bohu či komukoli tam nahoře, že jim předpověď nevyšla a obloha se začala vyjasňovat už kolem 7. hodiny večerní.
Když už jsme u toho počasí, pojďme se podívat i na to, jak byla celá akce z tohoto pohledu organizačně zvládnutá ...letos možná spíš nezvládnutá. Napadá mě snad jen jedna otázka -
proč to loni šlo a letos ne?
Aby rozuměli i ti, co se festivalu nezúčastnili, na loňský Pleasure Island byli pořadatelé vybaveni obrovským množstvím velkých gumových plátů, které sloužily k tomu, aby se na stageích pod dupajícím roztančeným davem netvořilo bláto. Loňský Pleasure Island se odehrál na letišti v Hradci Králové - na letišti, kde byla
paradoxně snad více než půlka stageí umístěna na betonových plochách. Oproti tomu letiště v Roudnici nad Labem je celo-travnaté, a využití plátů se tak dle mého názoru přímo nabízelo. Kde jim byl tentokrát konec zůstává ale otázkou (když tedy pominu přítomnost gumových plátů uvnitř suchých krytých stageí) ...
Nemálo lidem tak překazilo pořádné bahýnko ten pravý požitek z party a znovu se potvrzuje, že na open-airka jsou nejlepším obutím
gumáky.
Každopádně
díky za skvělou podívanou dámičkám, které se odvážily na akci přijít v podpatcích a klobouk dolů za jejich až teatrální výkony při snaze brodit se ve šteklích nánosy bláta –
asi nic mě za ten večer nezahřálo víc než pohled na tyto zajímavé party exempláře.
Dost ale bylo o počasí, pojďme se podívat dál. Co mě potěšilo byla šíře sortimentu na barech a částečně i ve stáncích s občerstvením, ceny už samozřejmě potěšily méně, ale to se dalo podle zkušeností z loňska očekávat. Opět ale veliké zklamání v podobě
braní vršků od PET lahví. Samozřejmě, spousta lidí je zvyklá si na akcích vodu dopouštět z kohoutků a vyhnout se tak placení nebo čekání ve frontě. Jak k tomu ale přijdou ti druzí, kteří chtějí prostě tančit aniž by museli láhev s pitím držet v ruce, případně vypít její obsah jak se říká na ex, či se neustále obávat, že jim do láhve položené na zem někdo kopne? Nehledě na lidi, kteří si prostě při odchodu z akce chtěli vzít pití s sebou na cestu, aby utratily zbytek tokenů, které se již klasicky nedaly vyměnit zpět na peníze?
To mi zkrátka hlava nebere ...
Jedinou výhodou tokenů byl tedy fakt, že veškeré dění na barech se značně zrychlilo a zjednodušilo. Jen škoda, že lavičky mezi pódii nebyly kryty deštníky resp. slunečníky, mnozí by možnost sednout si a vypít v klidu drink či sníst zakoupené občerstvení jistě uvítali, stejně jako vytištěné line-upy a pláštěnky u vstupu, tak jako loni ...
Holt není každý den posvícení
Ale pojďme být zase trochu optimističtí... Už loni mě velice potěšily tzv.
meeting pointy, kterých bylo na celé ploše dostatek a nejinak tomu bylo i letos. Myslím, že mnohým tyhle výrazné bubliny několik metrů nad zemí usnadnily setkání s přáteli a celkovou orientaci v prostoru. Stejně tak
existence úschovny a tekoucí vody! fungující do samého konce akce byla potěšující.
A když už jsem naťukla prostory, musím se zmínit také o rozložení stageí. To bylo oproti loňskému ročníku upraveno do jakéhosi půlkruhu, což bylo i dobře i špatně. Pozitivní bylo, že člověk měl všechny stage v podstatě
jako na dlani. Záporem však byl zvuk, který se často ošklivě mísil, a to nejen venku mezi stagema, ale i uvnitř některých z nich. Osvětlení stageí a jejich celkové vizuální ztvárnění bylo velice vyvedené, nejvíce mě po této stránce zaujala Mainstage, Evropa 2 stage a samozřejmě Reset hardstyle stage.
Co se týká djs, nebudu příliš rozmazávat výkony účinkujících po té technické stránce. Jednak nejsem na slovo pověřený znalec a jednak – jak se říká, kolik lidí tolik názorů. Povím vám,
jak to cítím já. Osobně jsem se nejvíce těšila na účinkující
Reset hardstyle stage, zejména na
Showtek a musím říct, že má očekávání byla naplněna – užila jsem si je maximálně. Potěšila také krásná Stephanie či ranní probíračka s názvem Angerfist
Z Mainstage jsem zvládla kousek
Moguaie a
Axwella, ale spíše než hudební produkce mě zaujala vizuální stránka stage, podobně to bylo i na Evropa 2 stagei, kterou jsem za večer navštívila několikrát, ale vždy jen na pár (desítek) minut. Na Pure trance stagei jsem se také příliš neohřála, za to
Technomasters stage jako jedna ze stageí v podobě velkého cirkusového stanu, ta byla má několik hodin. Ze začátku mě zaujali svým výkonem
Nic Fanciulli a
Joey Beltram, k ránu jsem pak skotačila na
Cariho Lekebusche a
Agenta Kluci zkrátka umí!
Zmínit musím i
Kick da night stage a vystoupení částečně zlínské dvojice
Marcus Cooper a Kobylka, jejichž set a zejména podívaná na kombinaci taneční hudby a bicích přilákalo také řadu fans.
Naprosto mě po však hudební stránce překvapila
Party in house stage, zejména pánové
Martin Streed a
CJ Fox. Původně jsem na tuto stage ani neměla v plánu jít, nakonec se z toho ale vyklubal skoro dvouhodinový "zásek".
Ostatní pódia zůstaly bohužel mou návštěvou neposkvrněny –
nedá se zkrátka stihnout všechno.
Ač jsem si sama netroufla, určitě mnohé partypeople potěšila přítomnost jedné zabijácké atrakce, jejíž jméno si nepamatuji, ale dala by se popsat jako ,,velký kolotoč na rameni, které se pohybovalo nahoru a dolů“
Také přítomné
ohniště bylo pro mnohé prokřehlé návštěvníky akce vítaným zpestřením stejně jako indiánská vesnička a přilehlá chillout zóna.
Kolem šesté hodiny ranní začala hudební produkce na všech pódiích postupně utichat, až bylo slyšet jen rozjařené hovory návštěvníků, plácání tisíců botek v bahně a zvuk zahřívajících se motorů aut.
Pleasure Island 2011 byl u konce.
Řada lidí se ještě vydala na probíhající
afterparty či zůstala spát v přilehlém stanovém městečku, my jsme si ale zvolili brzký návrat a nastoupili v 8:12 místního času do vláčku směr domov.
Takže takový byl letošní Pleasure Island mýma očima
A jak hodnotí party její účastníci? Mrkněte na mini interview s některými z nich ....
Jirka, 35, Teplice
Ahoj Jirko, co tě nalákalo na letošní Pleasure Island?
Ahoj, tak jezdím na podobné akce poměrně pravidelně, takže mě v podstatě lákat nemuselo nic, jet jsem prostě chtěl.
Jaké jsi našel klady a zápory akce?
Kladem bylo jednoznačně to, že bylo vše blízko, a tak jsem se moc nenachodil, na barech se netvořily fronty, potěšil také kvalitní zvuk a plno přátel. Záporů bylo ale více – jednak to byla absence podlah a s tím spojené všudypřítomné bahno, špatné počasí, hudba na pódiích se občas dost tloukla. Oproti loňskému roku se nerozdávali u vstupu ani line-upy, djs nebyli promítáni na LED panel a VJ byl asi amatér, jelikož na hlavní stagei byly na obrazovkách napsány jména úplně jiných djs než kteří hráli.
Jak tedy hodnotíš akci jako celek? Zúčastníš se i příštího Pleasure Islandu (pokud samozřejmě bude)?
Celkově jsem byl s akcí i přes některé její nedostatky spokojený a dalšího ročníku se pravděpodobně zúčastním, uvidíme, jaký line-up UM nabídne.
Daniela, 29, Praha
Ahoj Dančo, co tě nalákalo na letošní Pleasure Island?
Ahojka, ovlivnili mě kamarádi, ale i velice pestrá nabídka stylů hudby od trance až po hard style. Také mě zajímal, jak se pořadatelé vypořádají s novým prostorem, jaké budou dekorace apod. Nejvíce jsem se těšila na Technomasters stage, hlavně na Chrise Liebinga.
Jaké jsi našla klady a zápory akce?
Nemile mě překvapil déšť, bláto a drahé pivo
Překvapil a potěšil mě Sander van Doorn i Fedde le Grand na hlavní stagei, kde jsem nakonec zůstala skoro celou noc. Sice jsme tančili v blátě, ale docela jsem si i zvykla
Jak tedy hodnotíš akci jako celek?
Festival se mi líbil moc a celkově až na tu zimu byl povedený. Po technické stránce mi nechybělo nic.
Zdeněk, 23 let, Brno
Ahoj Zdendo, co tě nalákalo na letošní Pleasure Island?
Ahoj, důvodů, které mě dostaly na Pleasure Island bylo více, ale především to bylo slušné obsazení techno stage.
Jaké jsi našel klady a zápory akce?
Kladem byl určitě dobrý zvuk na všech pódiích, dále logicky složené line-upy jednotlivých stageí, dostatek záchodů a ohniště. Co se týká záporů, ocenil bych přístupové cesty z gumových podlážek k jednolitvým stanům.
Jak tedy hodnotíš akci jako celek?
Akci hodnotím kladně, ale chyběl mi tam určitý "náboj", díky kterému by se mi letošní Pleasure Island vryl do paměti (pokud nepočítám totálně promočené oblečení).
See ya next year!
Peace, Misha
