V sobotu 19. března se na brněnském výstavišti uskutečnila další akce s názvem Citadela. Tentokráte byl jako hvězda večera pozván německý Sven Vath. Předvedl však skutečně hvězdný výkon??
Ale pojďme hezky od začátku ....Po 9 hodině večerní jsme vyjeli naším party vozem směr Brno. Cesta probíhala nadmíru v pohodě, po novém úseku dálnice by to snad ani jinak být nemělo
Ovšem potěšení z cesty nám trochu zkazil příjezd k výstavišti. Citadelu tentokrát hostil legendární pavilon G. Zádrhel byl však v tom, že v sobotu večer byla na výstavišti další akce – koncert skupiny Kabát, a to hned ve vedlejším pavilonu P. Takže čas, který jsme ušetřili cestou jsme chtě nechtě strávili čekáním na vyprázdnění parkoviště fanoušky Kabátů ...no zkrátka na místo jsme se dostali přibližně v 11 hodin večer ...Celkový požitek z party to trochu narušilo, nicméně po pár chvílích byla naštvanost pryč a ozvala se zvědavost ..jak asi bude celý večer probíhat ....kolik přijde lidí a hlavně,
jak zahraje Sven??
Co se týká místa, bylo to má první akce v pavilonu G a musím uznat, že místo je to velice pěkné. Pochválit musím rozdělení prostor, přední část určená tancechtivým účastníkům, velká tribuna s přímým výhledem na stage a zadní více méně odpočinková zóna + samozřejmě VIP balkón pro ty ,,náročnější“. Velká
pochvala patří úklidové službě na záchodech, kde až do časných ranních hodin bylo čisto a dostatečná zásoba toaletního papíru
A co vizuální požitek?? S politováním musím říct, že
nic moc 
Čekala jsem trochu víc světel ...trochu víc projekcí, trochu víc ozdob ...trochu víc všeho ....a kam se poděly lasery? No zkrátka po této stránce to dle mého názoru pořadatelé dle mého moc nevychytali .. Co se týká zvuku, jediná má výhrada patří k ozvučení zadní části haly, kde se zvuk podivně mísil.
A teď už snad k hodnocení djs ...
Vzhledem k našemu pozdnímu příchodu do haly jsme stihli jen konec vystoupení
Chrise Tietjena, nicméně navodil v hale příjemnou taneční atmosféru.
Vystoupení
Michaela Buriana jsem se trošku bála, jelikož nepatří mezi mé vyložené oblíbence a většina z jeho vystoupení, ať už to bylo kdekoli mě nijak výrazně neoslovila. Nicméně, jak to tak chodí, byla jsem velice překvapená tím, co předvedl ...Jeho setík byl energický, plný síly, překvapivý, zkrátka mě potěšil a nebála bych se jej (bohužel) nazvat nejlepším djem večera. Jen kdybys tak zahrál i jindy, Míšo!
Poté však nastoupil uspávač hadů,
Jacek Sienkiewicz. Proti gustu žádný dišputát, jak se říká, každému se líbí něco jiného, já však očekávala víc.
A teď už papínek
Sven ....těžko říct, jestli jsem byla víc potěšena, překvapena či znechucena ...kdo ví ...Začnu tedy tím, co mě znechutilo ... jednoznačně to byl fakt, že na můj vkus byl Svenův set první dvě hodiny utahaný a nudný ...až na pár fajnových tracků (např. Rampa & Re.You – Work) jsem víceméně tančila z povinnosti, což se často nestává
Ovšem posléze potěšil, zrychlení sice nebylo největší, nicméně čím později bylo, tím byl jeho set zajímavější. A překvapení? No to byl jednoznačně Svenův brzký odchod z akce ..z avizovaného 5-hodinového setu odehrál cca 3 a půl, 4 hodiny ...poté zamával publiku a opustil prostory. Snad se dozvíme skutečný důvod jeho úprku.
Nicméně někteří účastníci akce Svenův odchod vůbec nezpozorovali a užívali si párty až do konce, i když dav už bavil někdo úplně jiný.
Co říct na závěr? Na Citadelu jsem se vydala, jelikož mě zajímalo, zda je Papá Sven opravdu tak úžasný, jak o něm řada příznivců tvrdí. Nuže ...
Sven si jistě zaslouží místo mezi hvězdami djské scény, už kvůli tomu, jak dlouho se zde drží. Nicméně moje srdíčko stále tluče pro trošku jiný sound
Doufám, že se příští rok dočkáme dalšího dílu Citadely a už teď jsem zvědavá, co si pro nás pořadatelé vymyslí.
Peace, Misha
