To, že současné historické výzkumy dokazují, že Máří Magdaléna nebyla takovou pracovnicí Perlovky, za kterou ji má církev, Herodes vlastně vůbec žádné vraždění neviňátek neprovedl - tak na to už jsme si zvykli. Provedli jsme vlastní historickou rešerši a zjistili jsme, že Červená Karkulka nebyla červená, ale Bílá. Nebo.. že by to bylo ještě jinak?
Nejdříve se musíme podívat na samotné psychologické působení červené barvy. Jak známo, červená je barvou extrémně agresivní, nedávající moc prostoru ke kompromisům. Ale ona karkulka vůbec nebyla kompromisní dívenkou. Hodná možná, ale kompromisní vůbec ne. Naopak velmi sadistická.. Jen vzpomeňme, jak nechala chudáka vlka rozpárat myslivcem! To by dneska si neměli ochránci zvířátek moc radost, co..
Ale k té červené. V případě použití je červená jasně viditelná a nelze ji přehlédnout. Symbolizuje ale také chuť k životu (ten vlk do toho nesedí, že..), oheň a teplo. Ovšem tepelně vztaženo na Karkulku nic nenasvědčuje tomu, co by blíže určovalo karkulčinu sexuální orientaci. Zoofil rozhodně nebyla, gerontofil také te, a ostatní - jak říkám - nejde nijak vyvodit.
Další slova, která lze s červenou (a vlastně i Karkulkou) spojit, jsou aktivita, intenzita, troufalost, vášeň a vzrušení. A už vůbec nemluvě o krvi, násilí a dokonce může vyvolat i negativní reakci. Proto nejenom sportovní auta, ale i naše Karkula mají červenou barvu. A ženy mimochodem údajně milují červenou kůži.
Když se tak nad tím zamýšlím, nikde není detailně psáno, jaký druh oblečení Karkulka měla - myšleno ušito z červené látky, červené kůže, červený igelit, červená juta.
Ona ostatně mohla být i Bílá Karkulka.
Proč? Sice se již na začátku příběhu hovoří o červeném čepci, který měla, ale již nic o oděvu. Je zde tedy zcela i volné pole pro polemiku, zda-li nebyla Karkulka zdravotní sestrou, či snad dokonce lékařkou. To by i odpovídalo, proč měla jít navštívit babičku! Když vynechám střed příběhu dostávám se na konec, kdy dojde k "vyskočení babičky z břicha vlka". Co když šlo ve skutečnosti o úplně něco jiného?
Co když to nebyl vlk, ale vlková? (s malým v - prosím nezaměňovat s naší spolupracovnicí Bárou Vlkovou!
) Vážně - koukala se snad Karkulka do kalhot vlkovi? Ne.
Viděl bych, že se to stalo takhle:
Babi ve skutečnosti neležela u sebe v chaloupce, ale na LDNce (léčebna dlouhodobě nemocných). Karkulka nebyla Červená, ale Bílá (nikoliv Hanka Zaňáková) - byla totiž ve skutečnosti gerontoložkou (nikoliv gerontofilkou) - starala se o staré a přestárlé lidi. Jenže u babičky došlo k chybné diagnóze, babička nebyla v komatu, ale prostě si jen ráda pořádně pospala. Babička se v nepřítomnosti Bílé Karkulky vzbudila a zjistila, že rozhodně nebude ležet na LDNce, bo její motorické schopnosti byly téměř excelentní. Odešla tedy alespoň na malou procházku po blízkém okolí místního petrochemického konglomerátu.
Nedokážu si momentálně vědecky vydedukovat ani indukovat, kde se v pokoji LDN naší babičky vzala najednou těhotná vlková (to je na další studii), ale důležité je, že v tuto chvíli se tam objevila i Karkulka se svým přítelem(!) myslivcem. Už podle popisu účinku barev jsme zjistili, že byla zcela jistě nakloněna vášni, erotice a podobným prasárnám, a byla tedy přitahována větším množstvím údú (myslivec má přeci péro i za kloboukem). A co se nestalo, došlo inhibici březí vlkové, Karkulka, co by lékařka s jednou atestací provedla incizi v dutině břišní a provedla tzv. císařský řez.
Krev stříkala a co se nestalo? Z Bílé Karkulky byla Karlkuka Červená. V tu chvíli ovšem vstoupila do místnosti původní babička přicházeje z procházky, brkaje o vstupní práh u dveří. Grandma v tu chvíli, co brká, je zároveň zasažena pryštící krví a upadá do místa "operace" březí vlkové.
Tato velmi emotivní situace vedla k onomu zdání, že babička "vyskočila" z břicha vlka - tedy vlastně vlkové. Toto také nasvědčuje tomu, že Karkulka vlastně ani dorostenkou být nemohla, že už byla minimálně stepilá gazela.
A feministka? Určitě ne. O dalších následcích již pohádka nehovoří, tuto dedukci si necháme do příštích rozborů.
A teď trocha vilné poezie
Červená Karkulka
V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným od rumu - no prostě Karkulka.
Ráno, když maminka dcerušku spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
"Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku."
"Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera!?!"
"Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod.
Dones jí guláše aspoň půl hrnka,
ať bába vyskočí zas jako srnka!"
Popadla Karkulka aktovku s jídlem
a běžela lesem, jak píchnutá šídlem.
Navzdory vábivé červené sukýnce,
nestřetla na cestě vilného myslivce.
Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,
brzy jí donesly do známé chaloupky.
"Co je to za fóry, tak brzo po ránu,
vlk se tu placatí v bábině županu."
"Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,
s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!
Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá,
zato tvá bába byla pěkně tuhá."
"Tak to sis vybral kvalitní potravu,
nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?
Pozdě mě nazýváš spanilou děvenkou,
sežral si babičku...s infekční žloutenkou!"
Lesem se ozývá zoufalé vytí,
jak se vlk pokouší vyvolat si blití.
zdroje:
seminarky.cz
http://www.logix.cz/michal/humornik/Cervena.Karkulka.xp
