Je pošmourné odpoledne a já sedím s diktafonem naproti Míši Salačové, která se před půl rokem stala maminkou.
O jejím mateřství však už bylo v médiích napsáno dost, proto jsme si povídali o jejích začátcích, kiksech, DJské krizy, o konci jejího hardtechno zaměření, ale i o exotech české taneční scény a současné podobě pořadu Frisbee.
Ahoj Míšo, jak jsi se posledních pár dnů vyspala?
Dá se říct, že vůbec… v podstatě od porodu (pozn. před 6 měsíci) jsem nespala v kuse déle jak 4 hodiny, ale už jsem si na to nějak navykla. Příroda to prostě zařídila tak, že matka si navykne režimu dítěte a je schopna nějak fungovat. V noci vstávám průměrně tak 7x. a musím říct, že se mi hodí noční trénink z dob, kdy jsem hrávala.
Probírají DJky mezi sebou téma dětí?
Jo! Zrovna na tohle téma jsem se bavila s Gayle San, která mi celkem rezolutně řekla, že hraní natolik miluje, že neví, jak by s ním dokázala skloubit mateřství, a proto vždycky radši bude volit práci Djky.
Rád bych trochu zabrousil do tvých začátků a to jak v modelingu, tak v Djingu… přijde mi, že jsi vždycky tyto dva světy ostře oddělovala a modeling jsi brala jako takovou nutnost z titulu Miss a Djing jako seberealizaci, která tě skutečně baví.
Máš pravdu, tyhle dva světy jsem nikdy nechtěla dávat dohromady. Do modelingu jsem nikdy nedávala svoje úsilí, energii, nic… neviděla jsem v tom nic, co by mě do budoucna naplňovalo, navíc svět modelingu je plný přetvářky. Samotný modeling mě ale bavil a brala jsem ho jako pěkný přivydělání peněz.
Naopak v tom Djingu jsem se našla mnohem víc než ve světě modelingu. Kolikrát jsem se ale dostala do úplných extrémů, když jsem třeba jeden večer předváděla strašně drahý šaty a po přehlídce jsem hrála v naprosto undergroundovým klubu… v klubu mi ale vždycky bylo příjemněji.
A co rivalita v Djingu?
Já jsem asi nějakou rivalitu ve světě Djingu nezažila… s DJema jsem vždycky vycházela dobře, ať to byli kluci nebo holky. Asi nemůžu říct, že bych si s někým nerozuměla - to jak u nás tak v zahraničí a dodnes mám mezi nimi spoustu dobrých kamarádů. Třeba v začátcích jsem byla hrozně ráda, že jsem se seznámila s Djem Loutkou a Trávou a věděla jsem, že mě berou. S E-lite jsme třeba fotili pro Xmag a chodili pak na kafe. Nemůžu říct, že bychom si přímo navzájem přály hraní, ale celkově se mi vztahy mezi kolegy na této scéně líbily mnohem víc než právě ve světě modelingu.
Myslíš, že ti v kariéře pomohl i tvůj vzhled?
Hmm… je to takový 50 na 50. V něčem mi hodně pomohl, v něčem zase hodně uškodil. Hlavně v začátcích jsem byla přísněji hodnocená a pod drobnohledem některých lidí zaujatých taneční scénou… viz. Daho. Ten mě zezačátku nemohl doslova vystát, ale všechno jsme si časem vyříkali a následně i navázali spolupráci v rámci pořadu Frisbee. Nebo třeba DJ Home, který tvrdil, že pokud já se naučím hrát, tak sní svůj klobouk. Zpětně jsme se tomu ale oba dobře zasmáli. Začátky ale nebyly nic moc a vím, že chyba byla na mé straně.
Jak se na tvé začátky, jak v modelingu, tak v Djingu, dívá rodina?
Tak začátky modelingu u mě probíhaly už někdy v 16-17 letech a v té době jsem studovala střední školu, takže můj táta se na to nedíval moc nadšeně, protože měl o mé budoucí kariéře jiný představy – konkrétně chtěl, abych šla na medicínu. Potom už to ale bral, když viděl, že zvládám studovat jinou vysokou školu.
A co se týká hraní, tak já začala hrát a brala jsem to jen jako takový koníček, kterej sice časem přerostl v něco jiného, ale i moje rodina to brala jen jako moji zábavu. A když viděli, že školu dávám, tak už se dál nějak nezajímali.
Rodiče dokonce chodí na Apokalypsu a moji prarodiče mi loni hrozně vynadali, že jsem je nepozvala na Hradhouse! To bylo vlastně moje poslední hraní před pauzou.
Jednou z tvých hlavních aktivit je taky tvorba PR a žurnalistika… jak tě chytl tento obor?
Mě psaní bavilo už od základky a když jsem se pak po gymplu rozhodovala co dál, tak jsem si říkala, že musím využít něčeho, co mi jde, což bylo psaní a jazyky, tak jsem šla studovat žurnalistiku. I když jsem hnedka od začátku neměla konkrétní představu o tom, jak bych to v budoucnu využila…
Pohybuješ se jak v zákulisí, tak v mediálním světě taneční scény… dá se hodně lidí označit jako „vtěrky“?
No jéje! Mám jmenovat, hehe?
Ne, tak samozřejmě jsou tady takový DJové, a oba dva (…smích…), chtějí, aby se o nich mluvilo, aby byli vidět a dělají pro to všechno možný a jsou schopný si třeba i platit za to, aby si zahráli.
Ty jsi dlouhou dobu moderovala Frisbee na Óčku, ze kterého teď odešel i Béla En… jak to vidíš s budoucností tohoto pořadu? Máš v plánu se vrátit?
Tak Frisbee je v tuto chvíli čtrnáctideník a moje místo nahradil kluk, kterej ten pořad pojal úplně jinak, než jsme ho dělali my a… z mýho pohledu je to hrozný, protože to nemá s taneční scénou vůbec nic společnýho – nelíbí se mi výběr hostů, klipů ani celá náplň pořadu. Zezačátku jsme třeba byli s vedením Óčka domluvení, že mu budu s pořadem pomáhat a směřovat ho, ale Reago se mi ani neozval, čímž mi dal najevo, že si to chce dělat po svým a v současné době je z toho pořad ve stylu Davida Guetty a podobnýho mainstreamu. Tím se díly Reaga staly sledovanější než třeba ty Bélovy, a proto TV Óčko rozhodlo tak jak rozhodlo. Já se ale na takové koncepci už podílet nechci.
Nedávno jsem doma na CD našel tvůj starý elektromix, v té době jsem vlastně dvé jméno slyšel ve spojení s djingem poprvé. Následně přišel skok o několik desítek BPM výš a začala jsi hrát hardtechno. Opravdu tě v té době nejvíce bavilo hardtechno nebo to byla trochu vypočítavost v tom smyslu, že jsi věděla, že tím budeš originální a opravdu jsi díky tomu získala mnoho hraní a vstup do Kne’Deep?
Mě hardtechno fakt bavilo! Já z elektra přecházela přes techno až k hardtechnu a ono to bylo ovlivněný i Apokalypsou, protože v době jsme začali vozit i hodně hardtechnových Djů.
My to třeba s Dalinem poslouchali i doma nebo v autě… vždycky, když jsme někam jeli, tak nám v autě tepalo něco příšerně rychlýho a fakt nás to bavilo!
Postupem času, když jsem v zahraničí hrála hardtechno v kuse 3 roky, jsem se ale zase našla v tom nižším BPM. Pořád mám ale radši techno na 140 – 145 BPM.
Takže teď když ti napíše nějaký promotér, že tě slyšet v hardtechno setu…?
Tak já jsem v Kne’Deepu pořád zapsaná jako hardtechno Djka a bookujou mě na hardtechno akce a i když jsem s sebou vždycky vezla i pomalejší techno desky, tak to těm lidem prostě nešlo naservírovat, protože chtěli slyšet fakt řežbu (např. akce v Maďarsku).
Právě loňský rok pro mě byl strašně zajímavý, protože mně se to hraní začalo postupně znechucovat… přestalo mě bavit hrát hardtechno na zahraničních akcích, ale musela jsem je hrát, protože mě bookovali na hardtechno akce.
A to byl ten bod, kdy jsem si řekla: „Tak a teď bych si měla dát pauzu, než se mi to hraní celkově zprotiví“, protože těch parties, kde jsem mohla hrát to, co se mi líbilo, bylo málo.
Jednou jsem se vracela ve 4 hodiny ráno z hraní a přemýšlela jsem jak už se těším na dobu, kdy budu sedět doma a hrát si s dítětem na písku. Tak jsem se rozhodla, že bude lepší dát si pauzu a přijít pak s tím, co mě baví a buď to lidi budou brát nebo ne.
A jak tedy vidíš svůj malý comeback na podzim na Apokalypse?
Těším se, protože vím, co mě baví, co budu hrát a bude to určitě techno!
A co se týká dalšího fungování v Kne’Deepu?
Jo, tak tam jsme domluvení, že od novýho roku budu hrát 1x do měsíce, co by techno Djka. Ono, když jsem hrávala hardtechno, tak jsem je většinou hrála z vinylů, který jsem si ani moc neobnovovala, protože z nové hudby jsem si kupovala jen techno, takže jakožto hardtechno Djka jsem byla dost neaktuální.
Trénuješ teď doma?
Jasně, já hrála ještě i týden před porodem. Ale myslím, že malýmu to nijak nevadilo, když jsem to neměla daný do sluchátek moc nahlas. Celkově myslím, že Oliver má rád hudbu, i když žánrově se zatím pohybujem někde mezi Uhlířem se Svěrákem a písničkami z pohádek.
Když jsme u malýho Olivera… tak představ si, že za tebou za 15 let přijde a oznámí, že o víkendu se chystá na nějakou halovou techno party. Jaká bude tvá první reakce?
Tak půjdu s ním, ne? Asi bych mu tam nezakázala jít, protože kdyby tam chtěl, tak by stejně šel. Ale určitě se ho budeme snažit vychovávat tak, aby byl schopný odolat všem nástrahám a pastím, na které může narazit.
Kdoví, co ho vůbec bude bavit a jak na mě bude za těch 15 let koukat, až mu řeknu, že jsem byla Djka, co hrála nějaký techno, což on možná bude vnímat stejně, jako my teď vnímáme dechovku.
A jak probíhala tvá první akce?
To byla Apokalypsa s Oliverem Ho! S partou lidí jsme se od 4 hodin odpoledne líčili tady někde v Brně na bytě a o půl 6 už jsem ve svých červených zvonáčích stála před Boby, abych si koupila lístek a samozřejmě jsem z celé akce byla úplně vyřízená! Strašně se mi tam líbilo…
To ti byl kolik?
Nó… 19
Takže čerstvě korunovaná Miss ČR šla v červených zvonech na Apokalypsu?
…hm (...smích...)
A to jsem třeba vůbec netušila, že můj budoucí manžel tam stáčí do balónků rajský plyn za 30 Kč! Samozřejmě jsem si jeden koupila a šla jsem tancovat přímo na tzv. kostku (pozn. specifický vyvýšený a legendární stupínek v Boby centru) a myslela jsem, že to se mnou sekne.
Je nějaký kiks ve tvé kariéře, kterého lituješ?
Že bych něčeho litovala, tak to ne… co se stalo, to se stalo a aspoň mě to nějak ponaučilo…
Za kiks by se ale určitě dalo označit to, že jsem brala hraní a přitom jsem ještě hrát neuměla… to bylo v mých začátcích.
Rozhovor připravil
Nois
http://www.idj.cz/nois
Zdroj: TZ Apokalypsa, s. r. o.
