Náplavka pod Rašínovým nábřežím 20. 7. – 7. 8. 2010
Jednou z akcí v rámci tříměsíční kulturní přehlídky Ostrava v Praze, která je organizovaná na podporu kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015, je výstava Ostravský polibek, jež proběhne od 20. července do 7. srpna v /A/VOID Gallery na náplavce pod Rašínovým nábřežím v Praze 2.
Vernisáž výstavy se pak na náplavce konala o den dříve, 19. července od 18 hodin (u oblouku číslo 6) a od 18, 30 hodin (u oblouku číslo 9). Vedle překvapivé performance skupiny Record se v prostoru oblouku číslo 9 představila mladá generace ostravských vizuálních umělců, a to malíři Jakub Jansa, Jan Vytiska, Martin Froulík. Součástí vernisáže byly také koncerty 8-bitového excentrického projektu Marius Konvoj sázející na nu-rave neonovou estetiku a koexistenci hudebního projevu s doprovodnou vizuální projekcí a vystoupení electro-trashové vystoupení Like She, která se loni širšímu mimo ostravskému publiku představila už jako předskokan zpěvačky Peaches.
Celé výstava Ostravský polibek je zaměřena na nejmladší generaci současných umělců, kteří v Ostravě studují či již absolvovali Fakultu umění a v Ostravě žijí. Ostravská univerzita v Ostravě byla založena v roce 1991 a její součástí je šest fakult a mezi nimi Fakulta umění, navazující na tradici humanitně zaměřené vysoké školy, která v Ostravě fungovala od 50. let.
Koncept výstavy Ostravský polibek vychází z dispozice alternativních prostor pražské vltavské náplavky. V jedné z galerií byla při zahájení výstavy vytvořena instalace několika autorů s performancí skupiny Record. V druhém prostoru galerie vznikla speciálně pro toto místo vytvořená nástěnná malba pokrývající všechny vnitřní plochy. V prostoru náplavky pod Rašínovým nábřežím bude pod vedením kurátorky Mgr. Lenky Lindaurové k vidění tvorba těchto umělců: skupina Record, Tereza Krainová, Anna Drdová, Pavel Pernický, Josef Mladějovský, Martin Froulík, Tomáš Motal, Jakub Jansa, Jan Vytiska. V galerii je otevřeno denně /pondělí až pátek 15:00 – 23:30 hod., sobota a neděle 13:00 – 23:30 hod./.
Podle slov kurátorky akce Mgr. Lenky Lindaurové: Výstava Ostravský polibek v Praze je trochu drsná, trochu ledová a letmá. Vzbuzuje obavu a dráždí. Kdo nechce zůstat nepolíben, musí se dostavit.
Další výstavou, které aktuálně v rámci přehlídky Ostrava v Praze probíhá ve výstavní síni Mánes od 14. července do 10. září 2010 je výstava kaVárna OSTRAVA, která mapuje minulost i současnost výtvarného umění spojeného s Ostravou a blízkým okolím. kaVárna OSTRAVA je jedinečným projektem také díky propojení výstavy se skutečnou kavárnou provozovanou Café Louvre v prostorách Mánesu s unikátním výhledem na Národní divadlo.
Rozhovory s organizátory akce:
Mgr. Čestmír Kopecký, filmový producent a ředitel projektu Ostrava 2015
Po studiu na FAMU na Katedře organizace a řízení pracoval v Československé televizi jako vedoucí výrobního štábu, od roku 1990 jako vedoucí tvůrčí skupiny. Po odchodu z ČT v roce 1999 se stává ředitelem Městského divadla v Karlových Varech. Zakládá společnost První veřejnoprávní, v níž jako producent dal vzniknout řadě oceněných filmů, například: Klíč k určování trpaslíků aneb poslední cesta Lemuela Gullivera /2002/, Nuda v Brně /2003/, Sluneční stát /2005/, … a bude hůř /2007/, Karamazovi /2008/. Naposledy zde byl z hraných projektů realizován debut Kuličky /2008/. Od roku 2005 do roku 2007 pomáhal jako ředitel v Divadle Husa na provázku Vladimíru Morávkovi. V současné době učí na FAMU a DAMU v Praze a pracuje na nefilmovém projektu Ostrava Evropské hlavní město kultury 2015.
Proč jste se rozhodl uskutečnit nefilmový projekt Ostrava, kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015?
Jsem producentem, který se nevěnuje výhradně filmu. Těžiště mojí práce bylo ve veřejnoprávní televizi. Byl jsem také ředitelem městského divadla v Karlových Varech a Divadla Husa na provázku. Mimo to jsem vydal i hudební CD skupině Tornado Lue a moje aktivity se dotkly i mnoha jiných oblastí. Dá se říct, že se věnuji produkci kultury jako takové. V případech Evropských měst kultury jsou ředitelé nebo umělečtí ředitelé buď obchodníci anebo lidé z kulturní sféry. Specializace na takovou funkci totiž není a musí se vycházet především z koncepční práce s kulturou jako takovou.
Projekt popisovat může být také na několik hodin, doporučuji spíše naše stránky Ostrava2015.cz Ale jen ve zkratce, Ostrava vstoupila do soutěže s projektem tří subjektů: města, kraje a společnosti Vítkovice. Celá akce se dělí na dvě části, část věnovanou stavbám a část věnovanou programům. Tedy budovy a představení.
V oblasti budov vzniká unikátní evropský projekt sociálně kulturního klastru Černá louka, který bude zahrnovat nejen stavby budov určených pro kulturu /galerie, koncertní síň/ nebo pro běžný život /školy a bydlení/. V projektu Vítkovic, kde se již staví mimořádný projekt Science centra, uvidíme cestu od rubání uhlí až po výrobu oceli. V autentickém prostředí dolu, vysokých pecí a válcoven sledujeme projekt kraje, tedy novou budovu krajské galerie.
Programy budou nejen ty slavnostní – koncerty, divadelní představení, výstavy a tak dále – ale například i pro maminku, pro každý den, kdy vodí děti do školy. Hodně jsem to zjednodušil.
Akcí bylo mnoho a čeká nás druhá část, tedy představení výtvarného umění v Praze.
Nyní čekáme na 8. září, kdy se rozhodne mezi Plzní a Ostravou, kdo zvítězí.
Pokud se ohlédneme do vaší filmografie, tak jste byl producentem filmů odehrávajících se na Moravě, například Nuda v Brně /2003/ či Sluneční stát /2005/ zasazený do současné Ostravy. Co Vás na Moravě – na Ostravě jako rodilého Pražáka fascinuje?
Mám rád, když je film odněkud. Z místa, které existuje a které známe. To je autentické. Všichni známe filmy, které se odehrávají například v Paříži.
K Ostravě mám navíc osobní vztah. Když jsem tam byl na natáčení Slunečního státu, zamiloval jsem se do ní, do jejích obyvatel, kteří docela tvrdě pracují a jsou upřímnější než jinde.
O Evropské hlavní město kultury 2015 usiluje i Plzeň, v čem si myslíte, že je Ostrava jedinečná?
Ostrava se nepodobá ani vzhledem, ani minulostí ani lidmi jinému městu u nás.
14. července 2010 se otevře v Mánesu výstava kaVárna OSTRAVA, co vše mohou návštěvníci očekávat a na co se osobně nejvíce těšíte vy?
Uvidíme například obrazy, které se ještě nevystavovaly. Seznámíme se s městem, které je pro nás z Prahy, dá se říct, kultovní. Odehrává se v něm film Kouř. Romány Ivana Landsmanna a Jana Balabána, které jsou o podstatných věcech. Je to město, které je v naší republice a ani trochu se nepodobá ostatním městům.
S jakými lidmi na obou výstavách spolupracujete?
Důvěřuji oběma kurátorům, jež se obklopili lidmi, kteří jsou pro jejich výstavy nejzajímavější. Tedy Jiřímu Jůzovi, který v Krajské galerii v podstatě vyrůstal, protože jeho otec byl jejím ředitelem před ním, a Lence Lindaurové, která ráda zlobí, a já mohu konečně oplácet a také někomu krýt záda.
Výstava v Mánesu se skládá ze tří částí: Ostrava sběratelská, Ostrava architektonická a Ostrava šumná, jakou část považujete za nejcennější?
Musím říci, že všechny. Zejména proto, že v téhle věci jsem laik. Moje profese je tak trochu pokus o talent vybrat to pravé…
Výstavu v Mánesu doprovodí další menší výstava mladých výtvarníků na náplavce pod Rašínovým nábřežím, proč jste se rozhodli pro tuto koncepci generačně rozdílných výstav?
Uspořádali jsme velikou bilanční přehlídku v Ostravě pod názvem Ostrava?. Ta dala za pravdu Lence Lindaurové, že mladí lidé mají rádi mladé umělce. Nejen v této výtvarné části jsme přehlídku Ostrava v Praze postavili na napětí mezi prověřenými hodnotami a mladou revoltou.
Co bylo na realizaci výstavy kaVárna OSTRAVA z producentského hlediska nejobtížnější a naopak co Vás při organizaci této akce mile překvapilo?
Omlouvám se, ale vlastně nic. Opět se ukázalo, že je třeba mít lidi, se kterými se znáte, nebo nové lidi, se kterými máte společný vkus a cíl a kteří vám pomohou.
V části výstavy Ostrava sběratelská se objeví mnoho kvalitních děl ze soukromých sbírek, neměli jste problém s jejich zapůjčením?
Určitě. To je pro mne docela překvapivé. V Ostravě je pět sběratelů, kteří tomu zasvětili život a mají neuvěřitelné poklady. Nikdy je neukázali veřejně, protože se o ně bojí. A poprvé je vlastně představí až v Praze, kde chtějí pomoci svému městu. Anonymně, ale přece jenom představí.
Byl jsem u jednoho z nich na návštěvě a poprvé jsem viděl například obraz Mikuláše Medka, kterého miluji a nikdy jsem o tomhle obraze nevěděl.
Jaký obraz na výstavě v Mánesu je váš favorit a proč?
Dobrá otázka. Ta výstava má ambice a sílu, abych ten obraz teprve uviděl.
Část výstavy Ostrava šumná se snaží vytvořit atmosféru šumné pohody, jaký recept na šumnou pohodu máte vy osobně?
Teď asi jediné, co mě může takhle šumně uspokojit, je procházka po Ostravě s kamarády večer devátého září…
Působíte jako filmový producent, angažujete se i na divadelní scéně, teď v oblasti výtvarného umění, jaké aktivity můžeme od vás čekat do budoucna?
Udělal jsem si takovou životní bilanci toho, co mne dělá šťastným a co ještě mohu stihnout, a budou to tím pádem asi dva poměrně undergroundové filmy.
Mgr. Jiří Jůza, Ph.D., kurátor výstavy kaVárna OSTRAVA a ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě
Vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci a doktorát složil na Masarykově univerzitě v Brně. Na místě kurátora v Galerii výtvarného umění v Ostravě působí od roku 1999 a od roku 2008 je ve funkci jejího ředitele. Ve své kurátorské práci se snažil o prezentaci významných výtvarných osobností mladší generace, kteří se zásadním způsobem prosadili v českém a mezinárodním kontextu /např. Jiří Surůvka, Petr Lysáček/. V období po roce 2008, kdy se stal ředitelem Galerie výtvarného umění v Ostravě, došlo k několikanásobnému zvýšení její návštěvnosti. Spolupodílel se na úspěšném výstavním projektu nazvaném Sváry zření.
Jaká je koncepce výstavy kaVárna OSTRAVA?
V rámci prostor jsme vytvořili virtuální interiér města, v němž jsou prezentovány body Ostravy napříč stoletím. Jak je v podtitulu výstavy uvedeno, napříč stoletím je ukázána historie i budoucnost města. Návštěvník prochází modelem Dolní oblasti Vítkovic, která si činí ambice významného kulturního centra v industriální architektuře, a pokračuje dále přes období poválečné, které je zastoupeno důležitými soukromými kolekcemi, které vznikaly jako reakce na dogmatismus minulého režimu. V tomto období 70. a 80. let minulého století se Ostravsko stalo místem, kde bylo prezentováno progresivní současné umění, které jinde nemělo šanci na vystavení. Tyto aktivity zakazovaných výstav byly výsledkem neoblomné vůle několika statečných jedinců. V té době se také Ostrava stala jedinečnou křižovatkou české a slovenské kultury. V dalších částech výstava ukazuje hlavní událost Sympozia prostorových forem /konaného v letech 1967 a 1969/, kdy v Ostravě měli možnost uskutečnit své realizace domácí i světoví umělci. Toto Sympozium znamenalo zásadní podnět pro umělce působící v regionu. Takové mezníky druhé poloviny 20. století by se neudály bez nezanedbatelného kulturního zázemí, vytvořeného v období první republiky. Nebývalý rozkvět města a kultury v tomto období byl podmíněn také průmyslovým rozvojem od konce 19. století. Vedle mohutné stavební činnosti, která byla vedena slavnými architektonickými osobnostmi, byla zde také zásadní sběratelská činnost. Na výstavě je představena Galerie výtvarných umění v Ostravě, při níž působila řada skvělých osobností a současně sběratelů. Mimochodem, Galerie výtvarných umění patří dnes k nejvýznamnějším v České republice, každý rok ji navštíví 90 000 lidí. Výstava prezentuje skvosty soukromých a veřejných sbírek, významné architektonické milníky, zajímavé literární počiny a osobnosti. Součástí výstavy je i kaVárna, důležitý ostravský prvek, kde se návštěvník může nechat unést podmanivou atmosférou. Celkově nám šlo o netradiční instalaci, kdy interiér výstavní síně může být pro návštěvníka místem relaxace i místem intimního prožitku.
Výstava v Mánesu se skládá ze tří částí: Ostrava sběratelská, Ostrava architektonická a Ostrava šumná, jakou část považujete za umělecky nejpřínosnější?
Atraktivní je zde řada děl. Představí se tu hned několik známých zástupců výtvarného umění včetně velmi zajímavé kolekce děl Františka Kupky.
Co bylo na realizaci výstavy kaVárna OSTRAVA z kurátorského hlediska nejnáročnější?
Nejnáročnější byla selekce pro výstavní prostory síně Mánes, které jsou sice rozsáhlé, ale nebylo v nich možné představit celou šíři ostravské sbírky.
V částí výstavy Ostrava sběratelská se objeví mnoho kvalitních děl ze soukromých sbírek, neměli jste problém s jejich zapůjčením?
Důležitost této výstavy vnímali nejen organizátoři celé akce, ale i majitelé soukromých sbírek, kteří byli vstřícní a uvědomili si význam celé akce.
O Evropské hlavní město kultury 2015 usiluje i Plzeň, v čem si myslíte, že je Ostrava jedinečná?
Ostrava je jedinečná svým zápasem o svoji existenci. Tento zápas znamenal, že jednotlivé osobnosti, které vedly svůj zápas, stavěly nad rámec své lokální zájmy, byly vedeny širšími nadregionálními kvalitami a ve své tvorbě předvedly mimořádné výsledky.
Jaké máte další plány?
Plán z pozice ředitele Galerie výtvarných umění je jednoduchý. Rád bych pokračoval v trendu nastoleném v posledních dvou letech, kdy se ukázalo, že místní lidé rádi chodí do galerie a žijí uměním.
Mgr. Lenka Lindaurová, výtvarná kritička a kurátorka výstavy Ostravský polibek
Na začátku 90. let působila v kulturní rubrice Lidových novin. Založila a vedla časopis Umělec. V současné době je ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého a režíruje dokument o Ceně Jindřicha Chalupeckého. Je autorkou vítězného návrhu ideové koncepce pro Expo Šanghaj, který nebyl realizován. Byla kurátorkou úspěšné výstavy Ostrava?, pořádané při příležitosti přípravy přihlášky města do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015.
Výstava Ostravský polibek představuje tvorbu nejmladší generace současných umělců studujících či žijících v Ostravě, v čem je jejich tvorba zajímavá a odlišná od pražské AVU?
Jejich tvorba je drsnější. Mladí ostravští umělci jsou ovlivněni bezútěšným prostředím, ve kterém žijí, což má i vliv na jejich tvorbu. Jsou srovnatelní s výtvarníky z AVU, mají podobné problémy, zajímají je sociální otázky, jsou rovněž společensko-kritičtí. Navíc mají dostatek sebereflexe, ironii, a z ostravských klišé si dovedou udělat legraci.
Součástí kaVÁRNY OSTRAVA v Mánesu je výstava mladých umělců o kousek dál na náplavce. Její vernisáž proběhne o necelý týden později 19. července v 18 hodin v /A/VOID Gallery pod Rašínovým nábřežím, na co se můžou diváci těšit?
Překvapení. Diváci uvidí kolektivní dílo, kde nejde o prosazení individuality umělce, ale o formu spolupráce, což je mimochodem typické pro současnou mladou generaci. Např. jeden z vystavujících, Martin Egert, je asistentem Fakulty umění Ostravské univerzity a ostatní vystavující jsou jeho studenti.
Výstava mladých výtvarníků je doprovodnou akcí poměrně tradiční výstavy v Mánesu, co tyto generačně rozdílné umělce spojuje nebo naopak rozděluje?
Nedá se hovořit o rozdílech či o společných věcech, jelikož výstava na náplavce je vytvořena speciálně pro tento alternativní prostor. Půjde o instalace a bude to divoký styl.
O Evropské hlavní město kultury 2015 usiluje i Plzeň, v čem si myslíte, že je Ostrava jedinečná?
Má atmosféru. Místo regionu je historické. Zasloužilo by si podporu, je to bývalé průmyslové město s neobyčejnou kulturou.
Jaké máte další kurátorské či jiné plány?
Natáčím film o Jindřichu Chalupeckém, o jeho prestižní ceně, která vznikla roku 1990, kdy Chalupecký zemřel. Premiéra dokumentu je plánovaná v zimě 2011. Dále chystáme výroční výstavu k dvaceti letům od založení Společnosti Jindřicha Chalupeckého v Centru současného umění v pražské galerii DOX, která se uskuteční na podzim tohoto roku.
Jan Vytiska, výtvarník zastoupený na výstavě Ostravský polibek
Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou ve Valašském Meziříčí /v letech 2001 – 2005/, obor výtvarné zpracování skla – tvarování, v ateliéru Jardy Kolešky socha.
Od roku 2005 studuje Fakultu umění Ostravské univerzity v ateliéru Nová média u doc. Mgr. Jiřího Surůvky. Má za sebou účast na řadě skupinových výstav po celé naší republice, například Domino Dinner aneb Baník Sparta 5:1, Galerie AVU, Praha /2006/; Jiří Surůvka uvádí, Galerie Jáma, Ostrava /2007/; Contacts, Galerie Sýpka, Klenová /2007/; purple B-rain, Galerie Szara, Polský Těšín /2008/; Freeze fest, důl Landek, Ostrava /2009/; Next Wave /Ostravská současná scéna/, Galerie G99, Brno /2010/; Gift, Karlin studios, Praha /2010/. Vystavoval také samozstatně, například Valašský hřebec, NoD, Praha /2010/ či Sklenick, Brno /2010/.
Pokud se zamyslíte na současnou výtvarnou scénou mladých výtvarníků a studentů v Ostravě, jak byste ji charakterizoval?
Nevím, jestli je to dáno tvrdostí města nebo tím, že v Ostravě prostě nefunguje žádná scéna, ať už výtvarná či hudební, ale studenti začali z trucu zakládat hudební projekty, galerie a pořádat koncerty. Je to celkem logické, když nefunguje žádná scéna, kterou byste konzumovali, musíte si vytvořit svoji vlastní. Myslím si, že v tomhle „vakuu“ vznikl zajímavý umělecký kvas, který by se dal charakterizovat slovy: od srdíčka, tvrdost, upřímnost a zábava.
Představte svůj koncept díla, které bude na výstavě v /A/VOID Gallery pod Rašínovým nábřežím?
Budu dělat kresbu na stěnu, která bude v podstatě navazovat na mojí dosavadní tvorbu. Fiktivní obraz s rámem a s rurálními motivy.
Co přichystali mladí ostravští výtvarníci návštěvníkům a na co osobně se nejvíce těšíte vy?
Hravost a zábavu. Nejvíc se těším na hudební projekty a večírek.
O Evropské hlavní město kultury 2015 usiluje i Plzeň, v čem si myslíte, že je Ostrava jedinečná?
Má neuvěřitelný potenciál v prostorách starých továren. Ty jsou zcela nevyužity, a hnijí tak prázdnotou. Asi se nemusím dále rozepisovat, co by všechno v těchto prostorách mohlo vznikat.
Jaké máte další výtvarné plány?
Prorazit, stát se bohatým a slavným.
Více informací najdete na:
www.ostravavpraze.cz
Facebook:
www.facebook.com/Ostrava.v.Praze 
