Susie je docela obyčejné děvče s neobyčejnými sny, jako každá dívka v jejím věku. Tolik toho měla před sebou, než se jí za zády ozvalo vtíravě: „Nejsi ty náhodou Salmonovic děvče?“
Jeden jediný okamžik změnil vše v pouhé nic. Film je o zoufalství, když ztratíte svého nejbližšího, o tom jaká bolest vám stravuje vnitřnosti. Čím vším si procházíte a jak je to o to víc beznadějné, když se s milovanou osobou, i když je po smrti, nedokážete rozloučit.
Nedávala jsem tomu moc velké naděje, bála jsem se, že Peter Jackson se nechá až moc unést vytvářením mezi světa, ve kterém uvízla Susie. Naštěstí se to povedlo a to něco mezi nebem a zemí, bylo úžasně poetické. Mark Wahlberg v roli otce mě fascinoval a Rachel Weisz jsem nemohla poznat, vypadala jako by prošla procedurou na dvacítku. Trošku ji pořád vnímám jako holku z Mumie. Stanley Tucci však všechny zastínil. Jeden jediný pohled mě přimrazil na podlahu, hrál úchylného pedofila s excelentním klidem anglického lorda.
Nejsilnějším okamžikem ve snímku je vyjmenovávání všech zvěrstev, kterých se prapodivný soused od Salmonů dopustil. Zlo může dosáhnout i do toho nejbezpečnějšího místa na zemi. Možná mě trošku zklamal závěr, neboť jsem čekala trošku větší gradaci konce. Asi už moc toužím po happy endu s krvavým podtextem. Víc by se mi to tam hodilo. Budiž. Každopádně pro mě Pevné pouto bylo osvěžením na konci zimy.
The Lovely Bones
USA / Velká Británie / Nový Zéland, 2009, 135 min
drama
Režie: Peter Jackson
Hrají: Mark Wahlberg, Rachel Weisz, Saoirse Ronan, Stanley Tucci, Susan Sarandon, Rose McIver, Michael Imperioli, Carolyn Dando, Amanda Michalka, Nikki SooHoo, Thomas McCarthy, Reece Ritchie, Peter Jackson