UTB příběh číslo.. no ono je toho víc, co vás se*e.
Tohle jsem absolutně nečekal. Sotva se ukázal náš článek o "stravě" v menze, hned přišlo pár mejlů k nám do redakce (2 :) ).. navíc máme schválení k publikaci i od autora další poznámky, tentokráte je to bráno trochu všeobecněji.. Však si to přečtěte v článku:
Příběh 1:
Berete to takhle jednou zevlem s partou kolem kina a napadne vás, že se mrknete, co hrají. Nakonec se rozhodnete na film skáknout. Klasika... reklamy... a najadnou, kde se vzala, tu se vzala upoutávka na UTB na plátně. "Měníme prostor... ovládáme budoucnost.." Silná slova. Ale na kolik jsou pravdivá? Reklama se ohání kreativitou, prostorem pro tvorbu a dalšíma časoprostorovýma kecama. Ale je tomu opravdu tak? Iluze o kreativitě se rozplynou s první hodinou ekonomiky na FMK... Místo kapacit nás učí lidi z FAME, kteří toho o reklamě vědí asi tolik, že běží v televizi. Štvou vás? Ale co s tím? Možná nic a možná se vyřádíte do mejlu, kde vyjádříte svůj názor. Do mejlu jako je tenhle.
Příběh 2:
Chcete se zúčastnit originálního eventu v práglu.... Chcete jet na noci reklamožroutů??? Smůla! Smůla i přestože škola je sponzorem téhle akce. Žeby byly k dispozici nějaké lístky pro studenty? Nebo žeby škola dokonce vypravila na místo konání nějaký ten autobus se studenty???? Ale kdepak, ty naivko studentská!!! Doma budeš a na reklamy čum v telce, když tě zajímaj... Možná by se mohli konečně začít řídit tím, co sami učí... Ale to je jen takový hloupý nápad...
Příběh 3:
HLAD!!! Máte hlad a chcete jíst či pít cokoliv poživatelné. Právě jste na U10. Automat nefunguje z provozních důvodů. Co s tím? Dát se rychle na meditaci, protože je známé, že ve stavu tranzu je možné bez jídla vydržet o mnoho déle. Nic jiného vám nepomůže. Zkraťme to, podívejme se do tváře pravdě a přiznejme si, že zázemí pro studenty je tu takové.. ehm.. nijaké. Na U10 si nemáte na chodbě ani kam položit tašku a to již při zanedbatelném zaplnění chodby spolužactvem....
Příběh 4:
KLASIKA!!!! Chvátáte na hodinu na U4. Ti kteří mají auto a potřebují zaparkovat před čtverkou v čase mínus 5minut, aby vše stihli mají smůlu. Těch, co auto nemají se tahle pasáž netýká, ale za chvíli již budou také zainteresováni. Takže se slzou v oku zjišťujete, že každý centimetr je ucpaný již zaparkovanými auty. Stojí vpravo, vlevo, na střechách, v bahně, vzájemně se blokují. Ale co, hlavně že nějak stojí. Vy ne. Velice nechápavě pozorujete hektar prostoru, který je tímto zmatkem obklopen a jako obvykle je zcela, ale zcela nevyužit. Je to hřiště před U4. VIDĚLI JSTE SNAD NĚKDY BYŤ JEDINÉ DÍTĚ HRÁT SI TAM?!!!!! Já teda ne. Ale možná se mýlím. Najspíš je to tak, že když se vynořím zpoza rohu davy dětí na tom debilním hřišti asi zrovna hrají schovku. Fajn... se skřípajícími zuby objedete celý blok U4 a přilehlé základní a střední školy a pokoušíte se zaparkovat za menzou. Pokud máte štěstí, chytnete platz bez placení. Vystoupíte z auta a... a tady začíná být povídání zajímavé i pro pěší studenty bez aut. Víte, že menzou neprojdete. Ne, žeby tam stál Gandalf se svou kouzelnou tyčí a řval na vás jako na démona NEPROJDEŠ DÁL!!!!! Překážkou jsou dveře. Jedny stupidní dveře, které vás dělí od včasného příchodu na vaši hodinu...
Příběh 5:
DVEŘE
O těchto pověstných dveřích jsem toho už hodně slyšela. Nikdo vlastně netuší, proč jsou zavřené. Je to jakási tajemná záhada UTB... Takže tam bezmocně stojíte a jen z hecu zkoušíte přiložit kartičku ke čtečce. Samozřejmě se rozsvítí červená. V duchu nadáváte a to hodně sprostě. Oběhnete tedy celou školu i ty ostatní základní a střední školy a tu najednou, když tak běžíte máte chuť vztekem běžet dál a dál a opustit školu, Zlín, planetu i vesmír. Ale zpět, Zase jste se zpozdili. Dostanete ukázkového sprda. Marno vysvětlovat, že za to mohou ty pitomý dveře. Co už. Necháte se sjet a sednete si do lavice. Nedávno jsem se doslechla poněkud pobuřující informaci o důvodu proč jsou tyhle proklínané a nenáviděné dveře zavřené. Pomalu se staly výsměchem studentům. Je to jakýsi mýtus, co si budeme povídat.... Kdosi kdesi mi řekl, že dveře jsou zavřené proto, že procházející studenti ruší pana děkana při práci v kanclu, který je hned vedle dveří. Dveře klápou při zavření a to je asi nejsou moc pohodlné pracovní podmínky. Kdo hledí na naše pracovní podmínky?! Proč se má několik set lidí podřizovat jednomu? Není to náhodou špatně? Ano, je. To asi každému dojde.
Příběh 6:
TĚLOCVIK
Kde bych tak začala.. Jsme všichni tak trochu umělci. Ať už marketingoví, vizuální, prostoroví..... Proč máme mít tělák? Fajn, nařizuje to ministerstvo. Beru. Ale proč na něm proboha škola tak lpí? Nedostanete titul, protože jste "něposkakovali po gumovej loptě", jak kdysi vtipně poznamenala jedna osoba. ... Všichni to známe...
Já končím. Mějte se. Nebylo by možná od věci zřídit blog, kde bychom všichni mohli nadávat a vybláznit se, protože asi nejsem sama, komu to tu leze na mozek.
Zdar a sílu vám všem v boji.... M.
redakce: zkuste to tady, reakce - pokud máte, stačí připsat pod článek. Nás to třeba zajímá.
.Štěpán(Štěpán Prachař)
pondělí 4. 12. 2006 13:00
Prachař, Štěpán. 2006. UTB příběh číslo.. no ono je toho víc, co vás se*e..
Vychytané.cz. [Online] 4. 12. 2006. [Citace: 21. 11. 2024.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=275. ISSN 1802-2677.
link na článek:
http://clanky.vychytane.cz/UTB-pribeh-cislo..-no-ono-je-toho-vic,-co-vas-se*e.