Pravda o Jožinovi z bažin
Pár řádků o tom, jak to vlastně je a bylo se slavným Jožinem z bažin.
Narození Jožina:
Začátek léta 1975, válcovna Svitu v Gottwaldově, budova 34, sklad olejů a hadrů.
Rodič a literární otec, nar. 1950 žijící ve Zlíně.
Zdeněk „Kňučík“ Navrátil.
Tehdy mazač strojů, baskytarista, textař, imitátor, komik a člen amatérské beatové skupiny Albatros. Později i profesionální hudebník, varietní excentrik (Duo Hilaris)
a člen známých gottwaldovských kapel (Orpheus, Talisman a Eman Hlavatý band).
Rovněž externí karikaturista inzertních novin Infoservis a autor názvu
bývalých zlínských regionálních novin Zrno.
O Jožinově cestě ke slávě vypráví teď jeho otec a tvůrce:
Svého Jožina jsem původně umístil do bažin mezi Tlumačovem a Otrokovicemi.
Jožin je plachý exhibicionista, voyer a neškodný úchyl. Dívá se po ženách v oknech
projíždějících vlaků a při spuštěných kalhotách onanuje. Je až nelidsky vyvinut.
V roce 1976 jsme s kapelou tento příběh zhudebnili a napasovali na jistou zahraniční
melodii. V takové podobě jsme ji hráli hostům, tenkrát při angažmá v Interclubu
nočního baru hotelu Moskva v tehdejším Gottwaldově.
Jednou tam usedl na pozdní večeři a po nějaké štaci i Ivan Mládek s Ivo Pešákem.
Náš kapelník Karel „Kuka“ Kouřil byl s Pešákem na vojně v Kutné Hoře a tak došlo
k bouřlivému vítání se spoustou panáků. Pozvali ke stolu i mne a Kuka hostům proz-
radil, že jsem rovněž textař humorných písní a povídek. A tak jsem umělcům z Prahy
onoho mého Jožina přerecitoval. Když si Mládek začal dělat poznámky na papír, poz-
namenal Pešák směrem k nám, že ho vidí poprvé si něco zapisovat a vypadá to, že ho
příběh nějak oslovil. Když se mne pak Ivan zeptal, čeho se Jožin bojí, odpověděl jsem,
že polních letadel. A tady možná vznikl nápad, zafixovat Jožina do tehdy populárního
slušovického rajonu. Slíbil jsem mistrovi, že když moje strašidlo zpropaguje v nějaké
své veselé písničce, přivezu mu do Prahy slivovici. To jsem také někdy v roce 1978
učinil a v jeho dejvickém bytu mu dvě láhve předal. V Blesku psali, že mu dluží naše
kapela celý demižon, ale toto není z Ivanovy hlavy. Naopak, v radiu Zlín v dubnu '94
se umělec přiznal, že si celý demižon slivovice zaslouží spíše Kňučík!
Chystá se další spolupráce:
S Ivanem Mládkem jsem zůstal po mnoho dalších let v kontaktu, nějak záhadně nás ten
hit spojil. Dokonce jsme jeli s hospodou Zlatá pípa na Čundrcountry a čekaly tam na nás
volňásky. Mne mezitím vyšly humorné knížky VÝTĚR Z DÍLA, ve kterých se nalézá
i původní text Jožina z bažin, plus kreslené vtipy, povídky na jedno písmeno a další
naivní poezie. Také jsem otextoval hymnu zlínských hokejových beranům „Berany duc!“
a zlínským ligovým fotbalistům. Moje povídka „Hoří horní heršpická hospoda“ je populární mezi mládeží na internetu a recitoval ji v Bolkově Manéži kamarád Vlasta Redl.
Spolupracoval jsem i na vánočním CD Fleretů a kreslil vtipy do Infoservisu.
Momentálně připravuji materiál na CD - VÝTĚR Z ABECEDY, právě ve spolupráci
s Ivanem Mládkem, se kterým jsme kvůli Jožinovi v takřka „příbuzenském vztahu.“
V této hektické době, kdy "Jožin z bažin“ boří zahraniční hitparády a vstupuje do Evropy,
nezapomeň lide moravský, že se jedná o našeho rodáka, baťovce a patriota!
Končí Jožinův stvořitel a nezávislý národní umělec Zdeněk Kňučík Navrátil.
Zdroj: Infoservis Zlín
Cliqq(Tomáš Bláha)
úterý 15. 9. 2009 08:00
Bláha, Tomáš. 2009. Pravda o Jožinovi z bažin.
Vychytané.cz. [Online] 15. 9. 2009. [Citace: 27. 7. 2024.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=2382. ISSN 1802-2677.
link na článek:
http://clanky.vychytane.cz/Pravda-o-Jozinovi-z-bazin
