Přinášíme vám interview s dvěma kráskami českého djingu k letošnímu ročníku open-airu Hradhouse. Enjoy :)
Míša : Ahoj Lucko, dnes je neděle, jak jí trávíš?
Míša: Tento pátek a sobotu jsem po dlouhé době nikde nehrála, tak jsem si užívala většinu „normálních“ víkendových aktivit. I když jen částečně. V pátek jsme si udělali skvělý mejdan na Svojšicích, který ale zanechal nemalé „následky“, ze kterých se i v neděli vzpamatovávám.
Ale jinak jsem dnes brzo ráno šla na houby – na to jsem se těšila už dávno. Akorát vzhledem k velmi malému úlovku mi došlo, že stejný nápad mělo asi celé Brno, takže příště vyrazím jedině v týdnu. A jinak neděli trávím víceméně pracovně/odpočinkově.
Lucca: to znám
Co je pro tebe „techno“?
Míša: Pro mě je to jednoznačně styl, který mě nejvíc baví a bavit určitě i bude, a to ve všech jeho sub-žánrech. Asi je to tím, že jsem na technu „vyrostla“, proto mám k němu nejblíž ze všech ostatních žánrů taneční hudby.
Lucca: Pro mě je to můj oblíbený hudební styl, který je vždy základem mých setů. Fascinuje mně na něm jeho energičnost, monotónnost a abstrakce.
Míša: Přemýšlěla jsem, změnila bys někdy svůj hudební styl jen proto, abys zůstala IN a žádaná?
Lucca: Hraji to, co se mně líbí. Takhle bych to asi vyjádřila. Nemám ráda tvrdé techno ani kýčovitý, rychlý trance. Takhle drasticky se mně předpokládám hudební vkus nikdy nezmění. Sleduji, co hrají jiní djové, poslouchám jejich sety a inspiruji se. Nechci ale nikoho kopírovat a držím si svůj osobitý styl. Baví mně také hrát svoje skladby, které ještě nevyšly a já je mohu hrát jako první.
Ty by ses změnila kvůli poptávce?
Míša: Určitě jsem ochotna se v rámci mezí, které vystihuje má předchozí odpověď (tzn. v rámci techna), přizpůsobovat publiku. Není to ale proto, abych byla IN a žádaná, je to jen z důvodu, abych lidi, kteří na dané akci jsou, opravdu dokázala pobavit. Myslím si, že pokud bych se vydala cestou „být IN za každou cenu“, tak už se dávno z mých setů linou pro mě nelibé tranceové melodie.
Lucca: Haha mnoho promotérů dnes mluví o krizi – jak finanční, tak hudební (lidi už techno neláká, apod.), jak to vidíš ty z tvého pohledu?
Míša: Ano, dopadů krize jsem si už všimla, tedy hlavně krize finanční. Je vidět, že lidé už hodně zvažují, za jakou akci utratí své peníze. Návštěvnost klubu a parties už není taková, jak dřív, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Co se týká krize hudební – u té to nevidím tak černě. Možná je právě tato krize hudební jen „převlečený“ dopad krize finanční. Pokud lidi třeba techno neláká tolik, co dřív, je to dle mého názoru jen nějaký dočasný stav, ve kterém se na určitou omezenou dobu ocitne snad každý žánr.
Ty to vidíš jinak?
Lucca: Celosvětová ekonomická krize ovlivňuje spoustu věcí. A také taneční scénu a pořádání akcí. Sponzorů výrazně ubylo, takže některé akce se nemohou konat nebo jen s omezeným rozpočtem. Také někteří lidé třeba přišli o práci a nemají tolik peněz na vstupné, takže si vyberou jen jednu akci. A chtějí kvalitní program a show. Což ale bez peněz od sponzorů není možné…. Navíc boom taneční hudby je už za námi a lidé podle mě chodí spíše na akci než na dje. A proto vítězí originalita, přijít s něčím novým. Pro mě osobně se v podstatě nic moc nezměnilo. Stále mě tato hudba baví a pracuji na své kariéře. Jsem exkluzivně zastupována německou bookingovou agenturou, která pro mě pracuje i v oblasti managementu. Jsou to profesionálové, jsme denně v kontaktu a se spoluprací jsem spokojená.
Míša: Dá se říct, že naše začátky kariéry jsou do jisté míry podobné a podobně kontroverzní...
jak se na to díváš s postupem času a jaké bys z toho třeba vyvodila ponaučení pro začínající DJe?
Lucca: Já ničeho nelituji, možná jen toho, že jsem v té době nebyla ještě dravější a nežila v Anglii, kde bych byla přímo v centru dění. Ale neměla jsem tehdy ty zkušenosti, které mám teď a ani takové kontakty, takže opravdu bych nic nedělala jinak. Ponaučení bych vyvodila akorát takové, že za úspěchem stojí tvrdá, trpělivá, chytrá práce, štěstí, originalita a víra v to, co děláte a co chcete dokázat. Ale myslím, že tvůj vstup na scénu byl vnímám ještě více veřejněji, než ten můj, ne?
Míša: Dnes si odstupem času uvědomuji, že můj vstup na scénu nebyl zrovna ideální. Ale na druhou stranu - o to větší mám radost, když se dnes můžu přesvědčovat, že jsem si svou reputaci (způsobenou částečně mnou, částečně předsudky lidí) už (doufám) napravila. A asi „Dej o sobě vědět, až si budeš svými schopnostmi 100% jistý“.
.jpg)
Míša: Nedávno se mě jeden italský Dj ptal, jak bych charakterizovala českou taneční scénu, když o ní nikdy neslyšel?
Lucca: Že je na velmi vysoké úrovni. Je zde mnoho akcí, které mají celosvětový a evropský ohlas, jako Creamfields Central Europe, Sensation White nebo Apokalypsa, jsou zde velmi dobré kluby jako například Fabric v Ostravě, Mecca, Sasazu nebo Roxy, kde vystupovala řada světově známých dj’s. České publikum se o taneční hudbu aktivně zajímá a party u nás mívají skvělou atmosféru.
Míša: Já mu řekla, že naše taneční scéna je v současné době velmi rozmanitá, pestrá a z mého pohledu nabízející k potencionální české klientele až přespříliš akcí na to, aby si lidé považovali, že v klubu nebo někde na party slyší opravdovou hvězdu.
Lucca: Ty hele, jak bude vypadat naše společné vystoupení na Hradhouse? Přemýšlela si o tom?
Míša: Určitě bude velmi spontánní, energické, nabízející to nejlepší z nás obou
Trošku lidem naložíme ne?
Lucca: Jasan, naložíme! Před pár lety jsem takto vystupovala s Ladidou několik společných setů. Vždy to bylo hodně dobré, energické a lidi to bavilo. Byla to příjemná změna. To stejné očekávám od našeho společného vystoupení
Předtím se ale spolu sejdeme a zkusíme si to nanečisto, protože Ladidin styl znám lépe. Nerada nechávám něco náhodě.
Přichází Nois, který se vmísil do rozhovoru....
Obě už hrajete převážně jen z CD... nestýská se vám po éře vinylů? Prodala bys někdy svou sbírku desek?
Míša: Hraju nejen z CD, ale i z vinylů, i když je fakt, že desky si kupuju jen minimálně. A to jsem jako zarytý zastánce 25kilo váhy svého kufru začala hrát z CD playerů až nedávno Ale svoje desky jsem nikdy neprodala a ani to nikdy neudělám. Ke každé z nich mám vztah, každou, když si dnes pustím, vybavím si určitou dobu, kdy jsem ji hrávala a pocity, které jsem u jejího zvuku prožívala. Moje desky jsou zkrátka kus mé DJské historie, a tu já nikdy smazat nechci.
Lucca: Z cdček jsem začala hrát převážně proto, že se staly mnohem lépe dostupnějšími a levnějšími než vinyly. Tím mám na mysli to, že track si na internetu koupím a vypálím na CD během několika minut. Kdežto na zásilku s vinyly si musím pár dní počkat, nebo musím do obchodu. A také na vinylové desce jsou vždy dvě a více skladeb a já jsem většinou hrála jen jednu. Ale platila za všechny. Také když cestuji, mohu si s sebou „nabalit“ mnohem více skladeb.
Sama desky už nevydávám, přijde mi to zbytečné. Je jen málo dj’s , kteří ještě hrají z desek. Svoji sbírku vinylů mám schovanou na chalupě a asi určitě už ji nikdy nevytáhnu. Tahle hudba je velmi rychlá, týdně vycházejí stovky až tisíce skladeb. Hraji jen pár tracků, které jsou starší než rok, protože mě baví hrát nové, neoposlouchané skladby.
Co pro tebe bude vrchol tohoto léta? Teď nemám namysli jen to, co tě čeká jako DJku.
Míša: Uvidíme, nemám žádnou konkrétní představu, která by měla být oním „vrcholem“. Mně stačí ke spokojenosti opravdu jen velmi málo. Táááákže: budu ráda, když budou růst i nadále houby, že bude snad konečně hezky a budu se moct koupat, těším se, že si budeme grilovat maso a opékat špekáčky, že budu moct chodit krmit ovce na louku jen tak v tričku, že pojedeme s manželem a psiskama někam na výlet…A samozřejmě, těším se na Hradhouse
Lucca: Moje práce je hodně propojená s mým soukromým životem. Takže nejvíce se asi těším na Ibizu, kde budu nejen 11.srpna hrát v klubu Space, kam mě na svoji rezidentní noc pozval Carl Cox. Strávím zde ale ještě dva týdny dovolené. A co se týče samotných festivalů, tak se nejvíce těším na Balaton Sound festival v Maďarsku, kde vystoupím před Carlem Coxem a samozřejmě na Creamfields v Břeclavi a na Hradhouse. Na obou budu opět po delší době vystupovat s Michalem Pavlíčkem.
Lucca> Čeho si vážíš na Míše?
Míša> Čeho si vážíš na Lucce?
Míša: Vážím si na ní její velké cílevědomosti, píle a schopnosti jít si tvrdě za svým snem.
Lucca: Míšu neznám nějak moc dobře, setkala jsem se s ní osobně jen několikrát a působí na mě milým dojmem. Vážím si jejích pracovních úspěchů. Toho, že vyhrála miss České republiky, že se dokázala prosadit jako djka a také je mně sympatická její moderátorská činnost.
Míša,Lucca, Nois
