Úplně obyčejný den, se změnil v neobyčejný peklo. To je, když se dáte na hlídání nejmladších rodinných příslušníků, řeknete si v duchu, jo to bude pohodička, uděláte dobrý skutek a oni se jistě nějak zabaví, jen je občas zkontrolovat...
Dnešní junioři jsou vynalézavý, prolhaní a vyčůraní jak jen to jde. (Někomu to zůstane samozřejmě i do pozdějších let :o). Jsou cílevědomí, nebojí si každou serepetičku vyřvat nebo vás citově lehce vydírat. Můžete dokola jako ohraný gramec opakovat, že je to stupidita, ať se chovají slušně a zbytečně neupoutávají pozornost. Přitvrdí a svou hlasovou výšku dají o pár stupňů nahoru.
Moje maska autoritativní chůvy shořela jak papír, dostala jsem na starost dva hobity ve věku 4 let, jako bonus dvojčata. Ondrovi se zalíbil otcův nový počítač, takže za sebou táhal klávesnici jako kačera na provázku. Lucka se zamkla v koupelně a po půl hodinových prosbách a slibování všeho možného i nemožného, vyšla s novou image ala zmalovaný klaun.
Tři hodiny jsem v kuse poslouchala ódy na novou paní učitelku ve školce. Sbírala pastelky po baráku a snažila se zamaskovat nové „umělecké dílo“ na bílé zdi. A když konečně vypadli, měla jsem chuť otvírat šampaňský.
Fajn, nebudu dělat svatouška. Taky jsem byla malou holčičkou, která nesmírně milovala zvířátka. Občas učila létat králíky, zavřela kočku do trouby, nebo pustila křečky po bytě aby se vyvenčili, ale vždycky jsem jednala s dobrým úmyslem, pomoct.. teda skoro pořád.
Bohužel jsem si zvolila pedagogickou školu (teď jsem se dobře prokecla a vypadá to jako bych byla pěkně neschopná), jako přestupní stanici na výšku a teď právě se probojovávám praxí ve družině. Děti školou povinné jsou abnormální bestie. Pokud pokulháváte v různých neznalostech, rádi poučí. („Dívej na to lepidlo vole, vypadá jako sperma.“) Mívají zvídavé otázky. („Paní učitelko, vy máte prsa?“ - „Ne, to mám jenom husí kůži, chytráku.“)
Nemůžete je zbít, nemůžete jim vynadat. Cokoliv můžou napráskat rodičům a jste v rejži. Co teda dělat? Žádné děti nepořizovat, dokud smíte, koukejte si pěkně užívat, protože jakmile do toho spadnete, není úniku :o)
joslin(Petra Hrabalová)
pondělí 13. 11. 2006 08:00
Hrabalová, Petra. 2006. Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá .... a co dětičky???.
Vychytané.cz. [Online] 13. 11. 2006. [Citace: 21. 11. 2024.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=222. ISSN 1802-2677.
link na článek:
http://clanky.vychytane.cz/Mame-radi-zvirata,-protoze-jsou-chlupata-....-a-co-deticky???