Jsem žena, žena moderní, žena emancipovaná. Neupadám do rozpaků při hlasitě proneseném jadrném slově, neomdlévám při spatření nahého mužského těla ani nepropadám panice v případě pregnantního vyjádření touhy pánů, kteří se, posíleni několika pohárky alkoholu, vydali na lov večerní společnice.

Tohle všechno zvládám bez ruměnce, s přehledem a bráním se s úsměvem. Jsou však okamžiky, kdy můj klid zmizí do daleka a úsměv zmrzne na rtech. Jak se mám postavit k výrazně nasprejovanému nápisu na jedné panelákové zdi:
HOLKY, PŮJČÍM VÁM ROBERTKA, SÁM NEMŮŽU!?
Jde o pouhou hloupou recesi? Pubertální výkřik? Nebo snad o perverzní nabídku? V dobách mého mládí se obvykle impotence skrývala a ne veřejně inzerovala a ještě spojená s nabídkou jiné aktivity. Nevím, zda některá dívka šanci využila, ale ptám se sama sebe, co si počnu jako vyznavačka nenáhražkového sexu v případě, že se z mužských stanou dealeři sexuálních pomůcek a přestanou být chlapy. Moje představy se rozbíhají ještě dál. Co když na jiné domovní zdi bude jiná annonce. Například – Nesouložím, soulož sama! – nebo – Co si můžeš udělat sama, nechtěj po mužích! Že bych nebyla tak moderní a emancipovaná, jak jsem předeslala? Vždyť já žiju stále v domnění, že muž je na světě i proto, aby mi dělala pomyšlení a nikdy mne nenapadlo, že po něm chci něco, co by se dalo zařídit i bez něho.

Tak se Vám všem, pánové, omlouvám jménem svým i mně podobných za naše nemoderní přístupy v oblasti sexu a erotiky. Omlouvám se za to, že vás občas přimějeme k činnostem pro vás možná nedůležitým a opomnění možným. Slibuji, že se zamyslím sama nad sebou, nedokážu ale slíbit "natvrdo", že se umravním ve svých požadavcích. Stále totiž považuji párové konání za normální a alespoň u mne potěšení vzbuzující. Doufám jen, že u mnou zvoleného partnera budou pocity adekvátní a že mne nepotká, abych - ve vlahých chvilkách navozujících příjemné očekávání - byla někdo zchlazena upozorněním, že vlastní snaha je zárukou úspěšného díla.
A na závěr prosím vás, muži, zůstaňte chlapi, nenechte se zmást tím, že česká žena zvládne mnohé sama. Myslete i na to, že lidstvo se přes všechny vymoženosti rozvinuté vědy rozmnožovalo, rozmnožuje a věřím, že i rozmnožovat bude hlavně tradiční metodou, kdy muž a žena jedno tělo jsou. Dopřávejte nám proto ty chvilky splynutí a nedopusťte svou prohru.
(.. a bude-li mi dovolen soukromý vzkaz mému partnerovi, pak dodávám: „Nevyměním Tě za robertka. Chci totiž cítit Tvůj dech, Tvé ruce, celé Tvoje tělo, Tvůj.. A za to Ti slibuji poskytnout všechno své, i okamžiky své slasti, kterou mi Ty dokážeš dát..!)
redakce - povolili jsme to
oča(Olga Čadilová)
středa 18. 10. 2006 08:00
Čadilová, Olga. 2006. Chlapi, zůstaňte chlapy.
Vychytané.cz. [Online] 18. 10. 2006. [Citace: 19. 4. 2025.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=164. ISSN 1802-2677.
link na článek:
http://clanky.vychytane.cz/Chlapi,-zustante-chlapy