PRAHA - Norský polární objevitel Roald Amundsen vyrážel opakovaně do neprozkoumané ledové pustiny už před více než sto lety.

Přidat na Facebook

Nad jeho výpravami žasl celý svět, a byl tak už za svého života světově známou osobností. Vyplňoval prázdná místa na mapě, dobyl jižní pól a jako první dosáhl se svými expedicemi obou pólů zeměkoule. Jaký ale ve skutečnosti byl Roald Amundsen? Na to odpovídá celovečerní snímek Amundsen, který ukazuje nejen výpravy do neprozkoumaných ledových pustin a oceánů nebo polární lety vzducholodí, ale odhaluje i život a osobnost legendárního dobrodruha. A to včetně řady méně známých skutečností, jako byl jeho vztah s bratrem nebo milostné aféry.

Velká část tohoto snímku dokonce vznikala v České republice.

Kdo jiný by měl vytvořit strhující filmový portrét slavného Nora, než norský režisér? Tvůrcem filmu je Espen Sandberg, který natočil už úchvatný film Kon-Tiki o Thoru Heyerdahlovi nebo poslední Piráty z Karibiku. Sandberg se nebojí ani zobrazení Amundsenových temnějších stránek.

Jde už o třetí životopisný film z filmografie norského režiséra Espena Sandberga, jehož zmiňovaný snímek Kon-Tiki byl nominován na Zlatý globus, Oscara jako Nejlepší zahraniční film a na diváckou cenu EFA. Heyerdhala v něm stejně jako teď Amundsena ztvárnil talentovaný a oblíbený norský herec Pål Sverre Hagen. Amundsenovu poslední životní lásku Bess Magids si zahrála americká herečka Katherine Waterson, kterou diváci znají především jako Tinu Goldstein ze série snímků Fantastická zvířata nebo z filmu Vetřelec: Covenant O vizuální stránku se staral norský kameraman Pål Ulvik Rokseth, architekty snímku byli Čech Martin Kurel a Islanďan Karel Júlíusson.

Snímek Amundsen odhaluje tragické i vítězné momenty ze života nejen tohoto zarputilého polárníka, ale i lidí okolo něj, kteří se s ním odhodlali vydat několikrát do neprozkoumané ledové pustiny. Film ukazuje i soupeření s britským námořním důstojníkem a objevitelem Robertem Scottem,

Roald Engelbregt Gravning Amundsen byl pozoruhodnou postavou začátku dvacátého století. Měl v sobě obrovské odhodlání, touhu, vytrvalost, tvrdohlavost, zároveň to byl ale pro mnohé nenapravitelný snílek. Dbal na poctivou přípravu a učil se od domorodců, jak přežít v polárních podmínkách. Jeho realita se často neslučovala s tou, kterou vnímal jeho praktický bratr Leon, a tak snímek popisuje i jejich obtížný vztah. Leon byl tím, kdo se staral o zázemí, vyjednávání, organizaci výprav a především o jejich náročné financování Po více než dvaceti letech spolupráce jejich vztah náhle skončil. A to je také důvod, proč se tvůrci snímku rozhodli pojmenovat ho Amundsen a ne Roald. Má tak být poctou i jeho zavrženému bratru Leonovi.

„Většina lidí slyšela o tom úžasném příběhu, kdy spolu o dosažení jižního pólu soupeřili Amundsen a Robert Scott, a také o tom, jak to celé dopadlo… Ale jenom málokdo tuší, kdo Roald Amundsen doopravdy byl. Během čtyř let rešerší a následných příprav jsme se dostali k několika zajímavým informacím z Amundsenova života a těšíme se, až se o tyto informace podělíme s diváky,“ okomentoval vznik příběhu producent snímku Kristian Strand Sinkerud.

Film se natáčel více než 40 dnů a z toho 25 strávili filmaři v Čechách. Ve snímku tak mohou diváci v norském královském paláci poznat pražský Žofín, filmová Královská geografická společnost neměla sídlo v Londýně, ale v Průhonicích, výpravu nevítaly po návratu z cest davy norských občanů v Oslu, ale na pražské náplavce, a většina ateliérových scén vznikla

v pražských Třeboradicích. „Měli jsme vytipováno několik lokací v Maďarsku a také Litvě, ale nakonec jsme se rozhodli pro Prahu. Natáčení tam bylo úžasné. Například nábřeží Vltavy přesně zapadlo do našeho konceptu a dokonale zastoupilo nábřeží v Oslu,“ okomentoval natáčení norský producent Espen Horn scénu, ve které se z 200 českých komparzistů stalo v postprodukci tisíckrát více Norů.

Ve snímku se v roli jednoho ze členů Amundsenovy výpravy objeví také český herec Vojtěch Kotek, jenž představuje německého leteckého mechanika a polárního letce Karla Feuchta. Herec se dokonce na několik dní vydal s filmaři na Island. Výraznou českou stopu zanechala na snímku i kostýmní výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší, která na základě této filmové práce dostala následně několik dalších nabídek v zahraničí. Na filmu se podílela i producentka Silvie Michajlova, zbytek štábu tvořili cizinci. „Bylo fantastické sledovat tvůrce světového formátu, s jakou poctivostí a pokorou přistupují k práci na tomto filmu. Obdivuju jejich odvahu, že se do tak nelehkého tématu pustili, protože jejich pohled na Amundsena bude určující na spoustu let dopředu,“ vysvětlil český producent snímku Pavel Berčík.

Přestože tvůrci při psaní scénáře čerpali například ze životopisné knihy Tora Bomann-Larsena, jejich záměrem bylo vytvořit pro film svou vlastní nezávislou verzi Roalda Amundsena. A povedlo se, snímek udělal dojem dokonce i na vnuka Leona Amundsena Johana Leona Amundsena, kterému je dnes 74 let.

Norsko-švédsko-český snímek se natáčel kromě České republiky a Islandu samozřejmě také v Norsku. Připravoval se šest let a stál 73 milionů norských korun. Pracovaly na něm stovky lidí v nejrůznějších profesích. Pro natáčení bylo například nutné, aby byla vytvořena digitální verze vzducholodi Norway nebo věrná kopie interiéru lodi Maud. Amundsenovo letadlo, které se vyrobilo v České republice, pak bylo kompletně posláno na natáčení na Island, potom zpátky do Čech, a po natáčení skončilo v muzeu v Norsku.

Roald Amundsen byl znám jako muž extrémů, když došlo na plánování. Všímal si i nejmenších detailů. Příkladem může být třeba i jeho prohlášení, že cesta na jižní pól a zpět mu bude trvat 100 dnů. Ve skutečnosti to bylo dokonce jenom 99 dnů! Počasí po cestě zpátky totiž skupině natolik přálo, že se výprava rozhodla jít každá den nad rámec naplánovaného času, a tak nakonec do cílové stanice dorazila o den dřív. Amundsen také neustále vylepšoval vybavení na cestu, protože to standardní mu nevyhovovalo. Zásadní bylo použití saní. Vytvořil v nich dokonce speciální přihrádky s víkem, do kterých se dalo snadno dostat i přesto, že měl člověk na rukou rukavice. Věnoval velkou pozornost i botám. Snažil se dosáhnout maximální ochrany před promrzáním chodidel a chtěl, aby s nimi bylo možné snadno fungovat i na lyžích. Každý z mužů měl s sebou náhradní pár pro případ, že by došlo k jejich poškození nebo znehodnocení.

Na cestu si bral vždy pouze čtyři potraviny: pemikan (rozdrcené sušené maso se sušeným ovocem, cukrem, spojené trochou tuku, který si vyráběl podle vlastního receptu), čokoládu, sušené mléko a sušenky. Také měl stále v zásobě maso z tuleňů a tučňáků. Výprava jedla i maso ze psů, kteří táhli saně. Bylo bohaté na vitamíny a byla to prevence proti kurdějím.

Amundsen se pro svoje výpravy naučil mnoho od domorodců, kteří žili v polárních oblastech. Ještě předtím, než se vydal na svou první výpravu (Severozápadní průjezd), získal cenné zkušenosti o kožešinovém oblečení a použití psích spřežení od Inuitů, kteří své znalosti dědili po nespočet generací.

I v samotném snímku je kladen velký důraz na to, aby bylo používáno autentické vybavení, ošacení a rekvizity. „Je to skoro jako být doma v obýváku,“ pronesl jeden z herců, když stál ve sněhu zabalený v kožešinách od hlavy až k patě a kolem běhal filmový tým, ve kterém mnozí díky nízkým teplotám drkotali zuby.

Přesto se ne vždy povedlo mrazivé polární prostředí před kamerou vytvořit. Když loni v březnu přiletěl celý štáb natáčet na Island, kde měla být třeskutá zima, sníh už nenašli. Prostě se oteplilo. A tak se sněhová pokrývka dotvořila až v postprodukci…

V každém případě bude divák jistě příjemně překvapený. Tak citlivý a věrný pokus o zachycení dobové atmosféry dokonce vyústil v to, že Muzeum Fram na poloostrově Bygdøy západně od Osla odkoupilo mnoho filmových rekvizit do své nové muzejní expozice.

I čeští filmaři mohou být hrdí, že se na projektu tohoto formátu podíleli. „Česká republika má obrovské množství profesionálů a oplývá velmi kvalitními filmaři, ale i dalšími filmovými profesionály. Dovolím si tvrdit, že Amundsen v sobě nese to nejlepší ze všech tří koprodukčních zemí,“ dodal producent Espen Horn.

Dvouhodinový film Amundsen přichází do českých kin 26. prosince. Zajděte se podívat na strhující příběh. „Sledovat na velkém plátně život těch, kteří se stali legendami, je jako bychom se přes zvětšovací sklo v kostce pozorovali komplikovanost lidské rasy,“ řekl režisér filmu Espen Sandberg.

Zdroj: BONTONFILM

Tina
(Martina )
pátek 22. 11. 2019 08:00

, Martina . 2019. Amundsen – výpravný celovečerní film vznikal i v Praze. Vychytané.cz. [Online] 22. 11. 2019. [Citace: 21. 11. 2024.] http://clanky.vychytane.cz/clanek.php?id=13324. ISSN 1802-2677.
link na článek: http://clanky.vychytane.cz/Amundsen-–-vypravny-celovecerni-film-vznikal-i-v-Praze