Ta propojuje osudy osobností historie, architektury a sportu - Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd
Začala interaktivní výstava Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd,
její finální podobu dotvoří historici společně s veřejností
Organizátoři Bubnování pro Bubny a zástupci chystaného Památníku ticha zahajují 16. října 2018 ve výroční den prvního pražského židovského transportu, který se odehrál v roce 1941, výstavní projekt Fotbal ve století faulů. Jeho součástí je právě otevřená interaktivní výstava Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd, do které se může zapojit i veřejnost. Na území Letné, Bubenče a Holešovic v Praze byly instalovány infopanely, které propojují osudy pozoruhodných domů, fotbalových hvězd, architektů i dalších obyvatel v okolí tehdejšího fotbalového Olympu. Organizátoři vyzývají veřejnost k zaplnění bílých míst v příbězích lidí, kteří v těchto místech bydleli před námi. Veškeré informace, rodinné archivy, fotografie nebo jen vzpomínky je možné zasílat (či jen zapůjčit k okopírování týmu historiků) na pametmesta@bubny.org.
Co má společného fotbal a Památník ticha? Také některé hvězdy letenských stadionů byly deportovány do Terezína s téměř padesáti tisíci pražskými občany. Kdysi byla Letenská pláň pražským sportovním Olympem, kde se zrodily pražské fotbalové kluby, mezi nimi DFC, Slavie a Sparta, které hrály evropskou ligu. Snahou projektu Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd je mimo jiné poznat poselství skryté pod omítkou starých domů, jenž jsou velkým poučením o našich povahách a charakteru míst. Organizátoři projektu z Památníku ticha, jenž vzniká na nádraží Bubny, pracují s vrstvami paměti v krajině města a odkrývají zapomenutá svědectví domů, které jsou stále viditelným a mnohdy krásným důkazem kulturní hodnoty města. „Tehdejší obyvatelé města, mezi nimi i stavitelé, architekti či slavní fotbalisté zde v různých dobách prožili velké příběhy. Budovy jsou svědectvím unikátního multikulturního soužití Čechů, pražských Němců a obyvatel židovského původu, které dokumentuje zaniklou atmosféru a identitu metropole,“ říká Pavel Štingl, duchovní otec Památníku ticha.
Od poloviny října 2018 organizátoři netradiční výstavy Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd postupně instalují prototypy výstavních panelů na vybraná místa. V současné době jsou k vidění dva v Erhartově cukrárně v ulici Milady Horákové 56 a jeden v Kavárně Liberál na Řezáčově náměstí, další budou následovat.
Jednou ze zastávek je stylová perla tradičního interiéru 30. let Erhartova cukrárna coby součást funkcionalistického domu architekta Eugena Rosenberga. Ta se stala mimo jiné dějištěm tajné schůzky pro záchranu kamaráda před deportací do koncentračního tábora. V okolí tehdejší cukrárny a kavárny žily velké hvězdy fotbalu, mezi nimi i legendární útočník Slavie Josef „Pepi“ Bican. Ten byl schopen vlastní hotovostí a ve spolupráci s pokladníkem Slavie Antonínem Žbánkem pokrýt potřebné finance pro vykoupení nepřekonatelného fotbalového komentátora Josefa Laufera z nástupu do transportu. Klasik rozhlasových vln Josef Laufer díky tomu žil až do roku 1966. Toto místo stejně jako ostatní stanoviště nabízí osudy mnoha dalších osobností a obyvatel tehdejší Prahy předkládaných týmem historiků. V dnešní Erhartově cukrárně je umístěný infopanel k tomuto místu.
Další popisovanou lokalitou je křižovatka ulic Dobrovského a U Letenského sadu. V rohovém funkcionalistickém činžovním domě v ulici Dobrovského 15 žil architekt a žák Adolfa Loose Rudolf Wels. V domě, který postavil s kolegou Quidem Lagusem , se usadil. Osud však rozhodl o Welsově deportaci do Terezína a následné smrti v Osvětimi. Přímo naproti, v Dobrovského ulici 14, bydlel zase legendární trenér skotského původu John Madden, přezdívaný "Dědek". Tento původně ligový hráč anglického fotbalu byl trenérem Slávie neuvěřitelných 25 let. Pod jeho vedením se ze Slavie stalo legendární mužstvo evropského formátu. Jen pár desítek metrů od Maddena, U Letenského sadu 5, bydlel Vlasta Kopecký, nejtechničtější hráč české historie, jehož finty ničily soupeře a fanoušky uváděly v nadšení. Dům, ve kterém Kopecký bydlel, patří mezi architektonické skvosty dua architektů Martina Rainera a Julia Landsmanna, jehož životní cesta skončila v transportu v roce 1942, Prahu opustil přes nádraží Bubny. Infopanel k této lokalitě je nyní k nalezení také v Erhartově cukrárně.
Pro tuto chvíli poslední instalovaný infopanel se váže k místu funkcionalistického domu Husova sboru v ulici Farského 3 a k protějšímu bytovému domu (v ulici Farského 4) architektonického dua Reiner a Landsmann, jehož interiér s rozmáchle řešenými vestibuly poskytoval už tehdy výtahy, telefonní boxy a další nadstandardní vybavení. V domě Farského 3 prožil své dětství například i spisovatel Ota Pavel, jenž literárně zpracoval jak vzpomínky své rodiny poznamenané deportací do Terezína, tak po válce příběhy sportovních legend. Historikům se podařilo zjistit, že v tomto domě bydlel i nejmladší fotbalista terezínské ligy René Edgar Tressler. Za druhé světové války se v Terezíně opravdu hrála skutečná fotbalová liga. Samotný Tressler válku přežil, živil se jako spisovatel, nebyl však členem KSČ, ani ve svazu spisovatelů, byl tak přeřazen k manuálním činnostem, jež zahrnovaly například stavbu Stalinova pomníku na Letné. V roce 1965 emigroval do USA. Infopanel k popisovanému místu je nyní umístěn v nedaleké Kavárně Liberál.
Dočasné infopanely, které mohou spolu s organizátory projektu, historiky a studenty dotvářet pamětníci těchto míst, budou postupně instalovány v různých veřejných prostorách Prahy 7. Postupně půjde o tyto další lokality: Vodárenská věž v ulici Na Výšinách, Bio Oko ve Františka Křížka 15, objekt Malý Berlín U Smaltovny 22a+b a Sbírka moderního umění Národní galerie ve Veletržním paláci. Některé infotabule s výzvou k poskytnutí domácích archiválií budou dokonce putovní. Po zpracování materiálů od místních pamětníků studenty Gymnázia Přírodní škola budou infopanely autorským týmem doplněny do podoby finálních výstavních panelů a umístěny do ulic Prahy 7 přímo na místa, o kterých promlouvají. Nakonec vznikne výstavní trasa, která bude mít vlastní katalog a mapu putování.
Putování po místech paměti Prahy 7 bude součástí výstavního projektu Fotbal ve století faulů, ten vyvrcholí na jaře 2019, ale už nyní otevírá dialog k současným xenofobním projevům na fotbalových stadionech. Neonacismus v řadách rowdies je v současnosti celoevropským problémem. Základní metodou budoucího Památníku ticha je práce s paralelami různých časů.
Tento výstavní a komunikační experiment staví dramatické příběhy různých časů jako závažná mementa současných sociálních jevů, které je třeba řešit.
Výstavu v ulicích Prahy 7 připravuje Památník ticha ve spolupráci s městskou částí Praha 7, Židovským muzeem v Praze a Muzeem hlavního města Prahy. Partnerem pro vyhledávání archivů je Gymnázium Přírodní škola. Projekt probíhá pod záštitou starosty Prahy 7 Jana Čižinského.
Více na:
www.bubny.org.
Dodala: Martina Chvojka Reková
