Hlavní roli v neuvěřitelném, ale pravdivém příběhu šéfa naší poválečné zahraniční rozvědky Zdeňka Tomana svěřil režisér Jiřímu Macháčkovi. V rolích žen, které provázely jeho vzestup a pád, se se představí Kateřina Winterová, Kristýna Boková a Táňa Pauhofová, politickou garnituru té doby ztvárnili Stanislav Majer, Roman Luknár, Marek Taclík, Miroslav Táborský, Jaromír Dulava, Václav Neužil, Radek Holub, Pavel Liška, Marian Mitaš, Petr Vaněk a mnozí další.
Vždycky je to o rodině
Příběh Zdeňka Tomana není jen věrohodným vykreslením toho, co se v Československu dělo v chaotickém a málo zmapovaném poválečném období tzv. třetí republiky v letech 1945 - 48. Je to současně drama o tom, co doba a okolnosti, příležitost, touha po moci a nenasytnost dělá s charakterem člověka. Na pozadí historických událostí a postav v něm vystupuje do popředí lidský rozměr, příběh Tomanovy rodiny, jeho ženy Pesly, sestry Aurélie i syna Ivana.
Stejně jako v Tomanově příběhu hraje rodina zásadní roli, jsou i pro režiséra Trojana jeho nejbližší a přátelé při práci nepostradatelní. Především ve fázi, kdy se film chystá do kin. "Tak jak jsem se snažil vyhnout se při realizaci filmu všem obehraným klišé, chtěl jsem, aby i jeho propagace byla kreativní, dělaná se zápalem a bez předem nalinkovaných mustrů. Všechny zásadní nápady na propagaci filmu nakonec vzešly z docela malého až rodinného kruhu lidí naladěných na stejnou vlnu. Plakát k filmu a vizuální komunikaci vymyslel například manžel představitelky hlavní ženské role Kateřiny Winterové, Tomáš Zilvar. Vybral pro něj fotku od fotografa Maxmiliana Denkra, který zaskakoval první natáčecí den za svoji mámu, naši filmovou fotografku Báru Lockefeer, od které jsou další čtyři vizuály. Moje žena Bára píše všechny texty, kameraman Tomáš Sysel je manželem mojí dlouholeté výkonné producentky Michaely a střihač filmu a autor všech upoutávek i našeho filmového traileru Vladimír Barák je za roky naší spolupráce v podstatě taky členem rodiny. A texty do traileru i upoutávek do televize a rádií jsem nakonec namluvil sám…" vysvětluje Ondřej Trojan "rodinné" propletence kolem propagace Tomana.
"Toman nebyl politik v pravém slova smyslu, byl to hlavně kšeftař. Obchodoval se vším a s každým. Kšeftoval například s říšskými markami, pašoval a prodával za valuty zboží v Londýně, prodával židovským uprchlíkům možnost dostat se přes Československo z východní Evropy na západ a dál do Palestiny,“ popisuje Ondřej Trojan, jak plnil poválečný šéf zahraniční rozvědky svůj hlavní úkol - sehnat peníze na financování komunistické strany a její cesty k uchvácení moci. Za svou karieru, která byla strmá a krátká, nahromadil Toman ale především obrovský majetek pro sebe. Kromě toho si od počátku svého působení na vnitru vedl na každého ze spolupracovníků složky. Všichni ho potřebovali, protože Toman uměl zařídit cokoli – sehnat peníze, auto, odstavit člověka nebo otevřít hranice, ale taky se ho báli. Věděl na každého něco a uměl to použít. Bylo tak jen otázkou času, kdy bude muset zmizet…
