Marek Eben odpověděl na několik otázek týkajících se vydání aktuálního alba Bratří Ebenů Chlebíčky. Hovoří o stárnutí a nostalgii a její inspirativnosti.
Proč je na vaší desce tolik písniček o stárnutí?
Člověk se cítí pořád stejně, ale léta přibývají. Loni mi bylo padesát a to je chvíle, kdy se člověk trošku zamyslí. Současně přestává jako textař psát milostnou lyriku, za tu už se trochu stydí, a píše o věcech, které žije. Vznikla zkrátka deska, kterou otextoval padesátník. Je taková nostalgická.
Soutěžilo se o tři lístky na celý festival O2 Sázavafest 2008. Chcete vědět, kdo získal ceny? Zobrazit výherce
Inspiruje nostalgie?
Určitě ano. Myslím, že třeba filmy Rozmarné léto nebo Postřižiny jsou nostalgie. Je to pohled zpátky a současně je v tom trochu stesku po věcech nebo lidech, kteří už nejsou. Mám nostalgii rád, proto se do mé tvorby dostává. Je to živná inspirační žíla.
Jen v umění?
Vstupuje to i do života. Nedávno jsem byl na pohřbu kamaráda Dana Závorky, který umřel zničehonic ve třiapadesáti letech. Uvědomuji si, že mě začínají opouštět lidé, které jsem miloval. To člověka bolí.
