Psal se rok 1991, když svůj debut vydávala dvojice Pharoahe Monch a Prince Po známá jako Organized Konfusion. Asi jen málokdo tušil, jak úžasné věci album nazvané jednoduše Organized Konfusion začalo. Nebyla to jen skladba Fudge Pudge, ale celý lyrický přístup a vlastní produkce, co fanouškové na kapele milovali. O tři roky později vyšla deska "Stress: The Extinction Agenda" a seznam klasik byl zase o jednu položku delší. Jen nevěřícně poslouchat mohli fandové track "Bring It On", kde Pharoahe Monch psal kapitolu pro učebnice rapu. V roce 1997 vydali Po a Monch své prozatím poslední společné album "Equinox" a po vzájemné dohodě se rozhodli soustředit na sólové kariéry.
Pharoahe Monch se stal součástí labelu Rawkus a symbolem tehdejší éry. Jeho popularita gradovala vydáním singlu "Simon Says", který si však kvůli neoprávněnému užití znělky z filmu "Godzilla" vysloužil žalobu ze strany tvůrců snímku. I přes to se skladba stala nesmírně populární. Funkmaster Flex ji v době vydání nechal hrát na rádiu Hot97 hodinu v kuse. Samotné Pharoaheovo album "Internal Affairs" na tom nebylo hůře. Skladby jako "Queens", "Hell" nebo "No Mercy" s hosty jako Canibus či M.O.P. rotovaly v audio systémech od Los Angeles po Tokio.
Pharoahe Monch byl na vrcholu – hostoval ostatním rapperům, byl slyšet na kompilacích a v roce 2001 stvořil track "Fuck You", který se stal ústřední skladbou soundtracku k filmu "Training Day". A pak jako když utne. Rawkus zkolaboval a Pharoahe Monch se odmlčel. Během let v tichu koncertoval a přitom nevydával prakticky žádný nový materiál.
Až v roce 2004 to začalo opět vřít, když měl Pharoahe Monch podepsat smlouvu s labelem Shady Records, který patří Eminemovi. S nabídkou pak krátce po sobě přispěchali i Sony a Bad Boy. Majitelem mástrů charismatického MCho se ale stal až Steve Rifkind s nově založeným labelem SRC. Dohoda s Bad Boy byla přitom téměř na spadnutí, protože Pharoahe Monch napsal text ke skladbě "The Future" pro Diddyho poslední album "Press Play".
V té době již také začaly naplno prosakovat informace o nové desce nazvané "Desire". Ta měla podle nejrůznějších novinek vycházet co půl roku, až si na ní fandové museli počkat do jara 2007. Pharoahe Monch s "Desire" opět nezklamal. Přenechal produkci jiným (Black Milk, Denau Porter) a soustředil se na obsah, kde zvolil více osobní přístup. Nesrovnalosti kolem data vydání se ale podepsaly na prodejích a "Desire" dosáhlo za první týden jen na něco málo přes 12 000 prodaných kopií.
Nechat si utéct show Pharoahe Monche by ale byla velká chyba. Vidět na vlastní oči rappera, který směle soutěží v kategorii o toho nejlepšího vůbec, se nepoštěstí každý den.
