Naše příroda je pestrá jako málokde na světě. Krásu a dobrodružství máme na dosah ruky – stačí se jen dobře dívat! První celovečerní film o české přírodě ukazuje díky nejmodernějším technologiím fascinující dobrodružství zvířat a rostlin žijících kolem nás zcela zblízka.
O filmu Planeta Česko
Jako vzrušující prostředí, které si co do pestrosti a dobrodružnosti v ničem nezadá s exotickými krajinami, zobrazuje českou přírodu film Planeta Česko režiséra Mariána Poláka. Snímek s komentářem namluveným hercem Kryštofem Hádkem je napínavou podívanou pro dospělé i děti, která díky nejmodernějším technologiím ukazuje fascinující příběhy více než čtyřiceti druhů zvířat. Diváci tak ve filmu Planeta Česko uvidí například tetřevy tokající za úsvitu, sysly, s nimiž na louce laškují děti, ledňáčka prorážejícího při lovu střemhlav vodní hladinu, lososy putující z českých řek do moře a zpátky nebo užovky v dramatickém zápase s rybí kořistí a další živočichy. Krásu a dobrodružství máme na dosah ruky – stačí se jen dobře dívat. Do kin vstoupí Planeta Česko 22. března.
Inspirací k natočení filmu o české přírodě byla pro režiséra Mariána Poláka její velká rozmanitost na relativně malém území a také natáčení, která absolvoval v zahraničí. "Točil jsem už celou řadu filmů o přírodě na spoustě nádherných a vzdálených míst naší planety, a právě tehdy mi došlo, že vše je jen úhel pohledu," říká režisér Marián Polák. "Po týdnech strávených v tropickém pralese jsem se zkrátka vždy začal strašně těšit na ty naše české kopečky a "obyčejná" zvířata – připadalo mi to najednou nesmírně exotické," dodává Polák. Planeta Česko je vzrušující výpravou za muflony, zubry, bobry, modrajícími žabáky, vzácným broukem tesaříkem alpským, sovou kulíškem nejmenším, ale třeba i motýlem modráskem hořcovým a dalšími hrdiny. "Filmy o přírodě sleduji rád, konkrétně mám oblíbenou edici dokumentů BBC Earth. Planeta Česko je v podstatě dost podobný formát, ale takzvaně z naší kotliny, a to se mi na ní moc líbí. Je to film pro celou rodinu, který je zároveň i edukativní a může děti naučit pozitivnímu vztahu ke svému okolí, což považuji za výjimečné," říká herec Kryštof Hádek, který k Planetě Česko namluvil komentář.
Štáb v čele s režisérem najezdil desítky tisíc kilometrů autem, vlakem i na kole a použil celkem patnáct různých kamer a fotoaparátů. Ne vždy měli filmaři na zvířata, která chtěli natočit, štěstí hned napoprvé. "Natočit dobře bobry žijící na mnoha místech naší země byl docela oříšek, protože jsou to noční zvířata s vynikajícím čichem. Trvalo nám mnoho dní a nocí, než se nám podařilo jejich příběh pro film zachytit," vysvětluje Marián Polák. Důležitý byl také samotný casting zvířecích "herců". Filmaři se rozhodli natáčet zvířata, která jsou alespoň trochu zvyklá na lidskou přítomnost a zároveň chtěli výběr udělat co nejpestřejší.
Ve filmu jsou tak vidět co do druhů a velikosti rozmanitá zvířata od mravenců po statné zubry. Na Planetě Česko pracovaly desítky odborníků – zoologů, biologů, ochránců přírody a dalších poradců, kteří přispěli například svými terénními znalostmi a vědomostmi o chování zvířat. Planeta Česko tak nabízí příběhy skutečných divokých zvířat, nikoli statické atlasové záběry. "Špičkové kvalitní filmy o přírodě máme rádi my i naši diváci – v poslední době jsme do kin s úspěchem uvedli snímky Příběh lesa nebo Earth: Den na zázračné planetě. Jsme nadšeni, že se Mariánovi Polákovi podařilo natočit překvapivými informacemi nabitý a technicky dokonalý snímek, který se zabývá výhradně českou přírodou. Objevovat nové a netušené krásy světa, který je všude kolem nás, může být ještě víc vzrušující než výpravy do džunglí a na daleké ostrovy," říká ředitel distribuční společnosti Aerofilms Ivo Andrle. Sám režisér Marián Polák by si přál, aby se film Planeta Česko stal pro diváky inspirací k výletům do přírody. "Rád bych, aby se diváci především bavili a někde v druhém plánu se dozvěděli něco nového o zvířatech, která tu spolu s námi žijí. Aby je Planeta Česko inspirovala k dalším výletům a oni pak chodili naší přírodou s trochu otevřenějšíma očima a větším porozuměním pro naši krajinu," uzavírá režisér.
Film Planeta Česko vznikl díky projektu Příroda, koho to zajímá! organizace Beleco působící dlouhodobě v oblasti ochrany přírody. Je završením tříleté kampaně Příběhy české přírody, jejímž cílem je představit nové vnímání vztahu člověka a krajiny ve smyslu "přírody všude kolem nás". Producentem filmu je Radim Procházka, koproducenty jsou Česká televize a i/o post. Snímek byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů a Státním fondem kinematografie. K filmu vznikají také metodické materiály pro školy a rodiny, díky nimž mohou děti s nově nabytými informacemi lépe pracovat. Vznik metodických materiálů koordinuje vzdělávací centrum Tereza, které přes 38 let vytváří vzdělávací programy a materiály pro učitele a rodiče vedoucí děti k zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. TEREZA usiluje o to, aby se děti učily o přírodě a skutečném světě vlastním prožitkem, bádáním a realizací svých projektů. Na jejich práci, tipy a nápady se můžete podívat na terezanet.cz Více o filmu Planeta Česko na www.aerofilms.cz/planeta-cesko/ a na http://www.beleco.cz/pribehyceskeprirody/.
Marián Polák - režisér
Režisér, kameraman a producent, který se poslední dobou specializuje zejména na přírodopisné a vědecko-populární dokumentární filmy. Za dokument Živý obraz lepšího světa obdržel výroční cenu FITES Trilobit nebo ceny na festivalech Ekofilm a Naturvision. Nedávno dokončil celovečerní dokumentární debut Planeta Česko nebo film Příběh pražské ZOO. Jako kameraman a producent připravil například s režisérem Janem Hoškem desetidílný seriál Příběhy zvědavých přírodovědců nebo koprodukční filmy Netopýři ve tmě či Svět podle termitů, za který obdrželi Velkou cenu na Life Sciences Film Festivalu.
Rozhovor s režisérem Mariánem Polákem
Jak dlouho se tematice přírody věnujete a jaká k ní byla vaše cesta?
Od dětství jsme u nás na vesnici lítali venku a sbírali motýly, kameny a pozorovali přírodu. Potom jsme začali vyrážet na vandry a hltali těch pár knih a filmů o přírodě, které v té době byly k dispozici. Už tehdy jsem věřil, že jednou natočím film o přírodě, a téma přírody mě tak zcela přirozeně provázelo i na FAMU od přijímaček až po ukončení školy. Stejně mě ale vždy zajímali i lidé, kteří v přírodě žijí nebo k ní mají silný vztah. Český přírodopisný film se stal před dvaceti lety i tématem mé diplomové práce a díky tomu jsem se seznámil se dvěma spoluautory Planety Česko – Janem Hoškem a Jiřím Petrem, kteří se jejich natáčení věnovali. S Honzou Hoškem jsme od té doby natočili celou řadu filmů, přičemž já většinou stojím za kamerou a produkuji a on režíruje. Důležité bylo i setkání s producentem Radimem Procházkou, který mne před lety oslovil pro projekt Živé srdce Evropy moderovaný Vladimírem Kořenem. To vše dohromady nám posloužilo jako cenná zkušenost a pestrá obhlídka, bez nichž bychom se do projektu filmu Planeta Česko nemohli v tak krátkém čase na realizaci nikdy pustit.
Krátce jsem si také odskočil od filmu k práci šéfredaktora magazínu Příroda, kde jsem při jeho rozjezdu editoval asi pět vydání. Skutečná příroda mi ale začala v kanceláři dost chybět, takže jsem zběhl zpátky k filmu.
Jak vás napadlo hledat s dokumentem Planeta Česko divokost právě v české přírodě? A nemáte někdy roupy vydat se přece jen trochu dál za hranice?
To hledání divokosti a určité exotiky za našimi humny mě napadlo právě na cestách. Natáčel jsem už celou řadu filmů o přírodě na spoustě nádherných míst naší planety – v Kamerunu, Kongu, Mosambiku, Etiopii, Tanzanii nebo třeba Francouzské Guyaně. A právě v těchto dalekých končinách mi došlo, že vše je jen úhel pohledu. Po několika týdnech práce v tropickém pralese se vždy začnu strašně těšit na ty naše kopečky a "obyčejná" zvířata a připadá mi to vše nesmírně exotické.
Jaké momenty z filmu Planety Česko považujete vy osobně za nejzajímavější a nejdivočejší?
Těžko říct, osobně si myslím, že je jich tam více – záleží, jak na toto téma nahlížíte. Výsypky hnědouhelných dolů jsou vlastně takové malé polopouště, za modrajícími žábami přijel štáb až z Japonska a mohutná jarní migrace užovek podplamatých z pražské ZOO může na slabší povahy působit jako výjev z fantastické džungle. Podobné hemžení plazů jsem nikde jinde zatím neviděl.
Čím vás česká příroda fascinuje?
Asi tou velkou pestrostí na relativně malém území. A asi bych doplnil, že kromě české mě fascinuje i slovenská příroda, protože jsem strávil desítky nocí ve slovenských horách, což z paměti nevymažete. Z tohoto úhlu pohledu je to pak ještě pestřejší. A Česko je můj domov, takže cokoli má člověk rád, ho zkrátka fascinuje.
Inspiroval jste se při natáčení i nějakými zahraničními dokumenty, jste jejich divákem?
V posledních letech si už hodně vybírám a ty úplně klasické přírodopisné filmy s pouhým výčtem druhů mě nebaví. Inspirující svým tématem, a hlavně obrovským diváckým úspěchem pro mě byl každopádně holandský film Nová divočina (pozn.: The New Wilderness, 2014) a samozřejmě sleduji skvělé filmy, které v rakouské společnosti ScienceVision točí spolukameraman našeho filmu Jiří Petr.
Jaké to je, natáčet dokument o přírodě?
Záleží, jestli točíte i o zvířatech, nebo jen krajinu a třeba kytky. Se zvířaty je to specifické, obzvlášť když vám nestačí statické "atlasové" záběry, ale chcete vyprávět příběhy. Zvířata mají ve většině případů mnohem lepší sluch, zrak a zejména čich, než máme my. Vy je pak musíte buď nějak přelstít, nebo je přesvědčit o tom, že jim neublížíte a že mohou vaši přítomnost tolerovat. Pro film tohoto typu potřebujete mít totiž různé velikosti záběrů, zachytit zajímavé chování zvířat, světelnou atmosféru, a ještě to musí pasovat do příběhu.
Můžete popsat specifika natáčení Planety Česko i z technického hlediska?
Chtěli jsme, aby film Planeta Česko působil skutečně moderně a vyprávěl příběh. Nároky na techniku, čas, trpělivost, znalosti, odborné rady a rešerše byly proto opravdu veliké. Při natáčení jsme najezdili desítky tisíc kilometrů autem, vlakem nebo na kole a použili celkem asi patnáct různých kamer a fotoaparátů. Technika přitom váží desítky kilogramů, hloubka ostrosti je při užití dlouhých teleobjektivů minimální a vy nevíte, kam se zvíře pohne v příštím okamžiku. Naši herci zkrátka nechodí po značkách jak v hraném filmu (smích). Do toho hraje velkou roli počasí, protože třeba celou zimu skoro nesněží a pak najednou napadne v květnu a aktivita zvířat je tím extrémně rozkolísaná. Zvířata mají navíc i své přirozené nepřátele včetně člověka, takže se mnohdy stane, že vyhlídnutého herce něco zkrátka sežere (smích). Na místa výskytu zvířat se musíte několikrát vracet, čekání na správný záběr trvá i několik dní. S tím vším se musí počítat, je to zkrátka dobrodružství. A každý vydařený záběr přijímám s velkou pokorou a respektem.
Ve filmu "hraje" celkem 38 druhů zvířat… Máte mezi nimi nějaké své oblíbence?
Osobně nejradši točím ptáky. Jsou to zkrátka vizuálně zajímavá zvířata s krásnými hlasovými projevy, jsou aktivní převážně za světla a v době hnízdění se zdržují na stálých místech. Není náhoda, že se i ornitologii nebo pozorování ptáků, tzv. birdwatchingu, věnuje na světě tolik lidí.
Je nějaké zvíře, které je kamerou opravdu vzácně zachytitelné, protože je jeho výskyt nepředvídatelný?
Sice se to nezdá, ale natočit dobře bobry, kteří jinak žijí na mnoha místech naší země, byl docela oříšek, protože jsou to noční zvířata s vynikajícím čichem a trvalo nám mnoho dní a nocí, než se to povedlo. Museli jsme tak rozmístit světla přímo do terénu a čekat pak dlouhé noci u jejich "hradu", než si na nás trochu zvykli.
Jak jste se rozhodoval, která zvířata budete natáčet? Jak probíhal "casting"?
Hlavním tématem filmu je hledání přírody a zvířat hned za prahem našich dveří nebo na místech ovlivněných lidskou činností. Proto jsme se rozhodli natáčet zvířata, která jsme trochu znali a z nichž některá byla zvyklá na lidskou přítomnost. Snažili jsme se ale ten výběr udělat co nejpestřejší – proto ve filmu uvidíte jak mravence, tak třeba zubry. Při castingu nám pomohla spolupráce s desítkami odborníků, zoologů, biologů, ochránců přírody a odborných poradců, kteří nám udělili spoustu cenných znalostí a postřehů o chování zvířat.
Jak si představujete diváka Planety Česko? A chcete diváky více bavit, nebo poučit?
Po celou dobu natáčení filmu jsem myslel na svoje dcery, které chodí na základní školu. Je to tedy jeden z mála českých dokumentů, který cílí na dětského diváka. A budu rád, když je do kina doprovodí jejich rodiče nebo prarodiče.
Jsme stále ještě národ turistů a milovníků přírody, o tom jsem přesvědčen. Přál bych si, aby se diváci především bavili a někde v druhém plánu se dozvěděli něco nového o zvířatech, která tu spolu s námi žijí. Aby je Planeta Česko inspirovala k dalším výletům a oni pak chodili naší přírodou s trochu otevřenějšíma očima a větším porozuměním pro naši krajinu.
Rozhovor s hercem Kryštofem Hádkem (komentář k filmu)
Co vás na filmu Planeta Česko zaujalo natolik, že jste kývl na nabídku namluvit komentář?
Jednak se tím živím a namlouvání komentářů mě moc baví, takže už z toho důvodu jsem neváhal. A když mi bylo navíc řečeno, že jde o přírodovědný film o české přírodě, tak na to už se teprve nedalo říct ne! Českou přírodu mám totiž moc rád. Přijde mi velmi rozmanitá a pestrá, například i tím, že máme na tak malé území podle mě relativně hodně hor.
Viděl jste více filmů o přírodě? Přijde vám tento film něčím výjimečný?
Dokumenty o přírodě sleduji rád vždy, když je příležitost. Myslím, že jsem docela v obraze. Planeta Česko se mi líbila právě i o to víc, že mi připomíná moji oblíbenou edici filmů, které vznikají pod záštitou BBC Earth – jde v podstatě o dost podobný formát, ale z naší kotliny.
Máte děti. Je Planeta Česko film, který byste chtěl, aby vaše děti viděly?
Výjimečnost tohoto filmu podle mě tkví i v tom, že na něj může jít celá rodina včetně dětí. Do jisté míry je i edukativní a může děti naučit pozitivnímu vztahu k svému okolí, a to se mi na něm moc líbí. Je to zkrátka film pro celou rodinu, své si tam najdou i dospělí.
