Festival Rock for People tento týden potěšil početné fanoušky říznějších žánrů a oznámil hned několik zajímavých jmen v čele s australskými Deez Nuts, kteří letos slaví 10 let a již za pár týdnů vydávají nové album. Spolu s nimi do hradeckého Festivalparku přijede kapela, která se řadí k páteřním jménům kanadsko-americké HC scény a na Rock for People se vrací po dlouhých devíti letech - Comeback Kid. Návštěvníci se můžou těšit také na moderní francouzskou úderku Tagada Jones, švédské Imminence, progresivní metalisty Novelists. O divoký večírek se postarají i pánové z Eskimo Callboy.
Rock for People proběhne od 4. do 6. července 2017 a celkem na festivalu vystoupí přes 100 interpretů. Vstupenky jsou v prodeji na
www.rockforpeople.cz
Aktuální edice celofestivalových pasů je až do
31. 3. 2017 (nebo do vyprodání edice) v prodeji za cenu 1800 Kč. K dispozici jsou také kombotickety nebo speciální edice vstupenek pro juniory od 15 do 17 let za cenu 1300 Kč.
Deez Nuts
Když se v roce 2007 rozpadla renomovaná australská metalcoreová sestava I Killed the Prom Queen, její bubeník JJ Peters, kterého bavil hip hop, hardcore i punk, odložil paličky a vrhl se na vlastní muziku.
První CD s titulem Deez Nuts je demáč, na který si JJ Peters ještě nahrál všechny nástroje i vokální party sám. Brzy dal ale dohromady partu, která si pod jeho vedením rychle získala pověst skvělé koncertní kapely. Debutové album Stay True vyšlo v roce 2008 během jejich první evropského turné, které absolvovali po boku Bring Me the Horizon. Následovala další tři velmi dobře přijatá alba a zatím poslední Binge & Purgatory vyjde letos – 7. dubna 2017.
Základní devízou Deez Nuts jsou stále skvělé živé show a také specifická vzájemná chemie s evropskými fanoušky, které si australští muzikanti velmi cení. JJ Peters o tom mluví v jednom rozhovoru: “V Evropě je publikum věrný, když si tě takovej fanoušek jednou najde, sleduje tě pak třeba devět let. Všude jinde na světě lidi chtěj hned zas něco novýho: ‘Ty už jsem viděl víckrát, sice ok ale už na ně kašlu’, kdežto v Evropě si říkají: ‘Jé, ty už jsem viděl párkrát a dobrý! Už se těším, s čím přijedou napřesrok!’“
No a my se taky už nemůžeme dočkat, s čím přijedou Deez Nuts letos a Rock for People.
Comeback Kid
Připravte se na pořádnou lekci poctivého hardcore – do Hradce míří Comeback Kid. Kapela, která se dnes řadí k páteřním jménům kanadsko-americké HC scény, vznikla v roce 2000 původně jako boční projekt Andrewa Neufelda a Jeremyho Hieberta, agilních muzikantů z docela pestré hudební scény Winnipegu. Jméno dostali podle titulku v místních novinách: Comeback Kid byla přezdívka, kterou místní sportovní novináři přisoudili slavnému spoluhráči (a velkému vzoru) našeho Jaromíra Jágra Máriovi Lemieuxovi, když komentovali jeho návrat do NHL.
“Naším cílem bylo udržet a posílit intenzitu a energii, na kterou jsme byli zvyklí z našich předchozích bandů a od kapel, které jsme měli rádi. Zároveň jsme ale čerpali z devadesátkového skate punku a od několika dalších melodičtějších part,” říká k tomu zpěvák Andrew Neufeld a dodává: “Chtěli jsme hrát tvrdou muziku, ale do vokálu jsme chtěli dostat víc melodických postupů, než je běžně u hardcoru zvykem …” Tenhle postup se kapele osvědčil: vydala pět řadových alb a jeden živák s DVD, projela Severní i Jižní Ameriku, Evropu i Asii se stovkami koncertů a pódia sdílela s legendami i nadějemi žánru, mezi jinými s Madball, Sick Of It All, Four Year Strong, A Wilhelm Scream, Parkway Drive nebo Bleeding Through.
“Není lepší pocit i po všech těch letech, než stát na pódiu před lidmi, spolu s nimi se odpoutat a ponořit se do hudby, ” říká závěrem Neufeld. Je jisté, že tahle lekce poctivého kanadského hardcore přijde vhod i návštěvníkům letošního rock for People.
Imminence
Skandinávské země jsou tím nejúrodnějším podhoubím všech možných odnoží metalu a hardcoru. Není tedy divu, že na samém jihu Švédska, mezi městy Malmö a Trolleborg, vznikla v roce 2010 kapela Imminence, která si na základech melodického death metalu vytvořila svébytný energický sound. Zakladatelé kapely, kytarista Harald Barrett a zpěvák Eddie Berg svůj styl nazývali zpočátku jako post-metalcore, ale jejich kreativní fantazie má dnes již mnohem větší záběr.
31. března vyjde jejich druhé album s názvem This Is Goodbye, které skvěle dokládá šíři jejich talentu, od nu/emo reminiscencí, přes metalcoreové riffy, vlivy alternativy až po hymnické refrény. Je jisté, že ještě předtím, než zazní slogan z titulu alba v závěru jejich setu na Rock for People, bude mnoho důvodů pro to, aby je fanoušci na scéně našeho festivalu vřele přivítali.
Eskimo Callboy
Zářivá kariéra, miliony zhlédnutí na YouTube, vyprodaná turné, vystupování na těch největších světových festivalech, šílené koncerty a ještě šílenější párty – řeč je o Eskimo Callboy!
Šestice, která se dovedně pohybuje mezi metalem, hardcorem a elektronikou, se dala dohromady před sedmi lety v Castrop-Rauxel v německém Porúří. Má za sebou tři alba a úspěchy v Evropě, USA, Číně a Rusku, přičemž zcela výjimečnou pozici ikony zaujímají Eskimo Callboy v Japonsku. Jejich styl je popisován jako metalcore řízlý post-hardcorem a eletronikou. Díky kořenům kapely v technu se objevuje také pojem electrocore. Jsou známí tím, že si v textech nekladou žádná velká omezení a tematicky se pohybují zejména v trojúhelníku (u nás bychom možná řekli spíše v kosočtverci) mejdan-chlast-sex. Sami svůj styl občas s nadhledem nazývají jako “porno metal”. Kapela vyhrála kategorii Up & Coming německých Metal Hammer Award v roce 2013.
Teď se můžeme těšit, že i na Rock for People předvedou schopnost, za kterou si je cení fanoušci po celém světě: V jednom momentě si připadáte jako na blyštivé diskotéce, abyste se vzápětí ocitli uprostřed zpoceného moshpitu a po pár momentech stojíte pro změnu u baru v klubu a dáváte si dalšího panáka.
Novelists
Bratří Durandové založili tuhle kapelu na počátku roku 2013 v Paříži. Hned vzápětí vydali debutový singl Twenty Years a jeho čerstvý a výjimečný zvuk byl něco, s čím svět metalu nepočítal. Překvapení velmi brzy díky cílevědomosti, energii a tvrdé práci mladého bandu (5 singlů a řada videí během následujících 10 měsíců a první EP) vystřídaly zvědavost, nadšení a vřelé přijetí fanoušky metalu a hardcoru i profíky z branže.
Dobře přijaté debutové album Souvenirs vyšlo počátkem roku 2015 a kapela se stala vycházející hvězdou na scéně progresivního metalu. Živé koncerty pověst Novelists jen upevňují, kromě jiných se kapela objevila na Euroblast Festivalu, Ghostfestu a Damage Festu. V létě zazní nekompromisní a tvrdý hlas z města nad Seinou také v Hradci Králové na Rock for People.
Tagada Jones
Bezmála čtvrtstoletí brázdí pódia po celém světě legenda francouzského (přesněji řečeno bretaňského) punku a hardcoru. Tahle parta, která vznikla v roce 1993 v Rennes, má svém kontě už 10 alb a přes 1800 koncertů ve více než 25 zemích. Mezi své vzory řadí The Exploited, The Ramones, Bad Religion, Suicidal Tendencies, ale také domácí legendy Parabellum, Les Sheriff nebo Bérurier Noir.
Kapela začínala jako čisté punkrockové kvarteto, ale časem přišly s novými členy prvky electra a dalších stylů. Dominantní osobností Tagada Jones je zpěvák a kytarista Niko, jehož nekompromisní hlas má sílu předávat naléhavě nepříliš optimistické poselství o naší současnosti. Na mušce jeho textů najdeme domácí násilí, sexizmus, ekologii, svobodu jedince v čase brutálního kapitalizmu. Setkání s jedinou kapelou, která dodnes umí napříč kontinenty vykřičet ostrá punková poselství ve francouzštině, bude jistě zážitek.
Sam Alone & The Gravediggers
Sam Alone, vlastní jménem Poli Correia je muzikant z Quarteiry na jihu Portugalska. Charismatický, od hlavy k patě potetovaný, zpěvák a kytarista má dvě hudební identity – spolu s The Gravediggers hraje na svoji “Working Class Rifle” otřískanou kytaru drsné protestsongy s kořeny v dylanovském folku 60. let. Ještě předtím se ale etabloval na hardcoreové scéně ve formaci Devil In Me. Oba projekty však spojuje zájem o obyčejné lidi, kteří se potýkají s každodenními problémy: citovými, sociálními, existenčními.
Sam Alone & The Gravediggers nejsou fascinování světem celebrit, únikovými světy náhražkových lákadel: Bez velkého filozofování zpívají o těch, kteří nejsou ve světlech reflektorů a na stránkách lifestylových magazínů. Podávají ruku všem poníženým a utlačovaným lidem, kteří bojují každý den o svoje místo na světě a hledají klopotně cestu k lepším zítřkům.
Spring King
Když 30. června 2015 Apple Music poprvé spouštěl rádio Beats 1, usedl přesně v 17:03 za mikrofon renomovaný DJ Zane Lowe: „Tři měsíce jsme pro vás budovali rádio. Byla to fuška, ale zvládli jsme to, i díky jedné písničce, která nás držela nad vodou. Ta kapela vydala první EP před pár měsíci. Není to o fanfárách, ohňostroji a o kocovině den poté, ale o kvalitě a konzistenci. Od teď jsme stále na příjmu!“ A tou písní, která zazněla jako první na Apple Music Beats 1, byl track City od kapely Spring King. Tedy nahrávka, kterou její leader, bubeník a zpěvák Tarek Musa natočil v improvizovaném domácím studiu vytvořeném v krejčovské dílně své matky a koupelně.
Spring King vznikli v roce 2012, původně jako sólový projekt Tareka Musy, v anglickém Macclesfieldu a nyní je art-pop-punkový kvartet usazen v Manchesteru. Přímočará, upřímná a nevykalkulovaná hudba téhle sestavy zaujala kromě Zane Lowea a jeho týmu i na SXSW v americkém Austinu v roce 2015 a jejich kvality potvrdilo i debutové album Tell Me If You Like to, které vyšlo v loňském roce. O rostoucí popularitě Spring King svědčí mimo jiné jejich vystoupení v Readingu a Leedsu, letos pak předskakují na velkém britském turné zatím slavnějším Kaiser Chiefs, v květnu je čekají vlastní velké koncerty v domácí Manchester Academy a londýnském Roundhouse. A v červenci přesvědčí o oprávněnosti pověsti, která je předchází, i na Rock for People.
The Picturebooks
Tihle dva týpci sice pochází z německého Güterslohu, kde se potkali ve skateparku, ale jejich duše se vznášejí nad Amerikou. Syrový rock and roll a blues, které Fynn Claus Grabke se svoji sbírkou kytar nakoupených po bazarech a Phillip Mirtschink s bicími složenými jen z velkých kotlů a postrádajícími činely hrají, jsou stejně přímočaré a zbavené zbytečností, jako jejich unikátní choppery. Duo je proslulé totiž i v motorkářských kruzích: Modely, které vychází z jejich dílny, budí stejné uznání a pozornost, jako jejich muzika. Respekt si získalo jejich debutové album Imaginary Horse z roku 2014. Letos 10. března vychází The Picturebooks druhé album s názvem Home is a Heartache. Možná, že jeho název napovídá něco o sváru Severního Porýní Vestfálska a států kolem Route 66 v duších protagonistů, jisté však je, že rock and roll je v jejich podání univerzálně sdělným jazykem, plným upřímnosti a nekompromisní energie. Jestli přijedou na Rock for People na svých proslulých chopperech netušíme, ale festivalové fanoušky rozpálí na plný plyn zcela jistě.
Dodala: Lucie Čunderlíková
