Plni očekávání, jak bude Paul po tom osudovém pádu v únoru v Utrechtu zase hrát, jsme se v pátek 21. 10. vydali do ostravského Trojhalí Karolina na další pokračování Citadely. Jasně, od té doby, co se uzdravil, jsme jej slyšeli a viděli už mockrát, ale na živo je to prostě nejlepší.
Do Ostravy se dostáváme něco po 11. hodině večerní. Velký palec nahoru patří pořadatelům za možnost parkování v přilehlém nákupním centru, to byl dobrý a pro návštěvníky přijíždějící autem rozhodně velmi pohodlný krok.
Trojhalí Karolina pro mě osobně byl zcela nový prostor a nemohla jsem se dočkat, až zde budu. Prostor nás už na začátku trochu zmátl rozlehlostí a orientací vstupů. Po krátkém zaváhání jsme se vydali tím správným vchodem dovnitř. U šaten zjišťujeme, že asi žádnou šatnu potřebovat nebudeme, protože v celé budově byla, na poměry taneční akce, docela velká zima. Fakt. Zkrátka kosa. Přestože byl údajně vháněn teplý vzduch dovnitř, v zadní části haly se to vůbec neprojevovalo, vprostřed trochu a jediné místo, kde bylo dobře (dobře = nemít zkřehlé ruce a nohy), bylo vepředu v davu lidí, jejichž tělesné teplo příjemně zvyšovalo okolní teplotu.
Set měl zrovna rozehraný Michael Burian a dalo by se říct, aspoň podle toho, co jsme slyšeli, že to byl klasický Burian. I když mně osobně se jeho vystoupení příliš nelíbilo, spousta lidí si jej maximálně užívala a na otázku, který byl nejlepší set večera, odpověděli, že právě Burianův. Možná i díky tomu, že Michael si do Ostravy pozval hudebníka Hippoxe, který doprovázel set hrou na housle.
V jeho průběhu jsme měli čas prohlédnout si zbytek budov/y. Barů tu bylo na počet návštěvníků dost, obsluha rychlá, až na malé mezery v sortimentu (svařák by bodnul) není asi co vytknout, alespoň za tu dobu, co jsme zde byli. Záchodů dostatek, čistota nic moc, ale bohužel lidi jsou prasata, tak to prostě je. Jinak určitě k pobavení byla fotostěna jednoho partnerského rádia, trafika, stánek se svítícími cetkami apod., které si také jistě našly své fanoušky. VIP sekci příliš komentovat nemůžu, neboť jsme do ní neměli vstup, ale její umístění bylo více než k zamyšlení. Člověk by čekal, že VIPka budou mít něco extra, což teda vlastně měli, ale v trochu jiném slova smyslu. Umístění v odvráceném rohu budovy nebylo zrovna šťastné a věřím, že mnoho návštěvníků nepotěšilo. Abych to zkrátila, nechtěla bych mít VIP lístek. Akustika asi taky nebyla nic moc.
Celkově zvuk v hale musím zhodnotit spíš negativně. Samozřejmě chápu, že ozvučit takový chrám asi není nic jednoduchého. Pořadatelé jsou nadmíru zkušení, takže věřím, že co se týká zvuku, udělali maximum, hold ten kamenný-skleněný-kovový barák, kde se akce konala, asi udělal své. Jak jsem uvedla, byla jsem tu poprvé a hudebních akcí v Trojhalí proběhlo už dost, takže by mě zajímalo, jak se se zvukem poprali jinde. Osobně prostor hodnotím jako velice zajímavý, ale vhodný pro nějakou výstavu, nebo možná akci, kde hudba je spíš doprovodným prvkem, ne tím hlavním, za čím lidi přijeli. Vzadu byl zvuk špatný a zkreslený, vpředu zase na můj vkus trochu přebasovaný, ale je to věc názoru. Já jen vím, že takto mi v uších už dlouho nehučelo.
Burian dohrává, tak jdeme na jednu kouřovou, než začne hlavní hvězda večera. Je třeba říct, že dost velký podíl na zimě v hale měla určitě kuřárna umístěná v zadní části venku. Možná kdyby dveře nebyly stále dokořán nebo zde byla nějaká clona, bylo by to lepší. No kdo ví. Tahle akce prostě nebyla pro kuřáky moc friendly.
Svíráme v ruce studený drink a dereme se dopředu, protože je jedna ráno a začíná Paul. Od začátku do toho jde tvrdě, trochu jinak, než od něj mám ráda. Celkově musím říct, že první cca hodina mě hodně překvapila. Nemůžu říct, že to bylo dobré nebo špatné, bylo to prostě jiné. V mírně rozporuplném rozpoložení se zaposlouchám do druhé poloviny setu, která je už trochu víc o tom, co mám ráda. Paul se s tím nepárá, střídá starší věci a novinky, hecuje fanoušky, hraje si s nima, jako obvykle, je to showman. Mně osobně tam ale něco chybí.
Paul dohrává set a sklízí potlesk ..nechá se vyhecovat davem a přidává jednu poslední pecku a nechává pódium Lucce, která do toho jde také zostra pěkným technem.
Je něco před čtvrtou, hostesky u východu nám nabízejí energetický nápoj a zvou na afterparty. S úsměvem odmítáme, ,,afterujeme“ v autě cestou domů.
Před odchodem stíhám vyzpovídat pár návštěvníků akce. Tady je výsledek:
Josef, 30, Ostrava
Q: Jak bys jedním slovem popsal dnešní Citadelu?
A: Mrazivá
Q: Kdybys měl jmenovat, co tě dnes potěšilo a co naopak ne, co by to bylo?
A: Potěšil mě určitě PvD, nepotěšila hala, bary, organizace, počasí a slabá účast.
Q: Zmiňuješ slabou účast. Čím myslíš, že to je?
A: Nemyslím si, že přesun akce do Ostravy byl dobrý nápad. V Brně je daleko širší publikum - lidé tam na akce chodí, je to tam taková tradice.
Kamila, 21, Brno
Q: Jak bys jedním slovem popsala dnešní Citadelu?
A: Zima
Q: Kdybys měla jmenovat, co tě dnes potěšilo a co naopak ne, co by to bylo?
A: Potěšilo mě to, že jsem si po dlouhé době poslechla kvalitní hudbu i když jsem na sobě musela mít zimní bundu.. na to jsem pak v průběhu večera úplně zapomněla.. to co mě nepotěšilo jako všechny asi ta kosa. Po Dykovi navíc většina lidí zmizela, tak zima byla snad ještě větší.
Q: Jak hodnotíš výkony djs? Kdo tě zaujal? Na koho ses nejvíc těšila?
A: Určitě nejvíc jsem se těšila na Dyka, ale překvapil mě celkem mile Burian. Vždycky jsem na něj spíš nadávala, ale teď s těma houslema jsem byla tak nějak naměkko.
Určitě to nebyla nejhorší akce, ale k té nejlepší měla taky daleko. A proto se v únoru těším na opáčko v SaSaZu a/nebo v Bratislavě.
Peace, love, Misha.
