Další členové naší Vychytane.cz Crew, kterými jsou ostřílená dvojka prazškých Djs, která má dlouholeté zkušenosti na naší musicpubové scéně a která na sebe prozradí v následujícím rozhovoru mnohé. Dozvíte se například co kluky irituje na naší elektronické klubové scéně, koho by si pozvali na mejdan snů, jak vlastně začali, nebo jak to mají s vlastní produkcí. Rozhovor vyšel také ve zkrácené verzi v březnovém časopise Help Music.
Ostřílená dvojka, která aktuálně spadá do Vychytane.cz Djs Crew působí na naší elektronické scéně již pěknou řádku let. Potkávat jste je mohli hlavně na pražské music pubové scéně, kde měli svoje pravidelné mejdany a aktuálně se objevují především na večírcích, které pořádá crew. Pojďme je trochu vyzpovídat a dozvědět se tak o nich trochu více.
Ahoj kluci, představte se trochu našim čtenářům, jak jste se dostali k hraní, co vás k tomu vedlo a co od vás můžou návštěvníci tanečních akcí čekat, co vás charakterizuje?
D: K hraní jsem se dostal tak, že jsem vždycky chtěl mít kapelu. Hraní na hudební nástroje mi ale moc nešlo, hledal jsem proto jednodušší cestu jak uspokojit své hudební ambice. Tenkrát jsem zaslechl singl „Into the blue“ od Mobyho, tuším, že to bylo v indiánské hitparádě na radiu Černá hora. Ten track mě tenkrát úplně dostal, i když to byla "jen" elektronika, kterou jsem do tý doby moc nebral. No a pak následovaly další lahůdky jako FSOL, Spooky, Finitribe, Fluke a bylo zaděláno. V tý době se v Praze rozjížděly, pro mě, a myslím i pro spoustu lidí, legendární parties Lighthouse. No nechyběl jsem snad ani na jedné (smích). Jedna byla pro moje budoucí hraní jako DJ rozhodující. Byl to mejdan, na který dorazila britská djská dvojka The Forth. Pětihodinový set, který tenkrát dali, nás všechny co sme tam byli, vystřelil někam hooodně nahoru, no a to byl ten okamžik. Za týden jsem jel k Aifelovi do krámu pro mixák a gramce a pustil jsem se do toho. Nebyl jsem stylově vůbec vyhraněný, chtěl jsem prostě hrát jako The Forth. Jezdil jsem do DiscoDucka poslouchat desky a jakmile nějaká zněla podobně jako z jejich setu , tak jsem ji koupil. Hrozně rád na to vzpomínám.
R: Začátky mého hraní byly velice zajímavé a pro někoho možná extravagantní. Můj úplně první kontakt s ,,hraním,, bylo pouštění na táboře při diskotékách pecek z kazeťáku, dá se to brát jako první počin (smích), to bylo ještě za totáče. Pak se samozřejmě nedělo nic, protože jsem se věnoval vzdělání. Kolem roku 1993 jsem začal vnímat novou vlnu ,,house ,, která se pomalu vkrádala do našich standardních diskoték s Michalem Davidem. Bylo velice zajímavé, když jsem se náhodou dostal do gay klubu Valdek, tenkrát to byl ojedinělý a hudebně velice nadčasový klub. Proč gay klub? Dnes už se to moc neví, ale styl house a deep house začal ve Spojených státech v 80. letech právě v této komunitě. Tenkrát na Valdeku hrál DJ, už si nevzpomínám na jeho jméno, který měl každý večer nové věci už těchto stylů přímo z Ameriky. Musím říci, že to bylo neuvěřitelné, ale v tomto gay klubu se nejlépe balily holky. Věděli, že je zde nikdo nebude obtěžovat a tak tam velice rádi chodili. Také jsem tam nikdy nezažil žádnou rvačku dementů s rolákem a zlatým řetízkem na krku. Tento klub měl skvělou atmosféru. Nicméně to byl pro mě impuls, že bych se chtěl věnovat hraní. Začal jsem hrát po diskotékách v Praze, navazovat kontakty s lidmi, kteří se věnovali hraní a poznávat různé styly a učil se. Prošel jsem si i érou techna a trance .. vzpomínám na hraní v Hostomicích. Byl to nejlepší a hlavně první festival. Ne jako dnes, samý stánek a kolotoče, zde byla jen hudba. Každý se mohl připojit na hlavní systémy a dělat svoji produkci. Tehdy se tam hrála hudba z PC a gramofonů a bylo to velice v pohodě. Angličané, Holanďané a další tvořili naživo a hned to rvali do lidí. Dnes jsou fesťáky jen o zisku a komerci. Kvalita djigu jde do prdele a je to jak na matějský. Každopádně bylo a je hraní pro mě koníčkem a uvolněním. Měl jsem a mám své zaměstnání a hraní mi umožňuje se z toho každodenního masakru odpoutat. Stylově jsem se dnes vrátil k deep house a house s progressivními prvky. Občas své sety s Adolfem obarvíme trochou trance, ale primárně jsme deep houseový djs.
Dolphe, vím, že si navštívil jako Dj i velmi atraktivní destinace, jakou je třeba Thajsko. Řekni nám něco o hraní na takovýchto místech? Musí to být asi dosti silný zážitek.
D: Hraní mimo Čechy je vždycky silný zážitek už jenom proto, že je to jiné než u nás. Jde hlavně o to, že v těchto destinacích hraješ pro lidi, kteří jsou tam na dovolené a chtějí se bavit. Když k tomu přidáš ještě pláž, západ nebo východ slunce tak ta atmosféra je dokonalá. Baví mě na tom také, že když někam takhle přijedu, tak se nejprve poflakuju kolem a nasávám atmosféru a pak si řeknu, že tohle je super místo na hraní! No a pak už je to o tom to zajistit (smích). Samozřejmě mám velkou radost, když se to podaří. Zajímavé je, že hodně pomůže i to, že jsi DJ z Evropy.
R: Souhlasím, mám sice menší zkušenost s hraním venku, ale hrál jsem párkrát v Chorvatsku a musím říct, že hraní na pláži je opravdu pecka. Lidi jsou tam uvolněnější a chtějí si to jen užít. Dohodnout to nebyl žádný problém. Jsou to asi dva nebo tři roky, co jsem hrál naposledy v Chorvatsku, ale musím říct, že konkrétně zde, jsou národy velký konzervy. Preferují ty jejich fláky, které se většinou nedají poslouchat, takže jdeš po promenádě a ze všech barů a klubů slyšíš to samé. Když jsem se bavil s majitelem jednoho klubu, který byl trochu dál alespoň v pohledu na styl hudby, říkal jsem mu: ,,vy se dohodněte, natáhněte si jeden kabel a pouštějte to samé,, (smích). Ušetříte za ty pseudo dje, kteří to tam za velké peníze jen pouštěj a řvou do mikrofonu jak zběsilý“. Prostě je v těchto balkánských zemích ještě hodně práce.
Jaký máte názor na naší aktuální taneční scénu? Opomeňme samozřejmě místa, kde se hraje mainstreamová hudba. To nás nezajímá. Máte také ten pocit, že lidi začali do klubů zase hojně chodit a že obecně se scéna zvedá, neb kluby začaly vozit aktuální producenty a Dje, kteří hýbou např. světovou deep a tech house scénou?
D: Osobně si myslím, že se kluby fakt snaží zvát velká jména a to asi způsobuje to, že se více plní a že se taneční scéna zotavuje. Ale na druhou stranu trávím spoustu času přehrabováním se na serverech jako je Beatport , Juno atd. hledáním nových tracků a musím říct, že produkce, která podle promotérů je tak strašně super, mi někdy přijde hodně divná. Řikám si, na jakých mejdanech se tahle hudba hraje a že to asi musí být velká schíza (smích). Mám na mysli hlavně soudobý zvuk minimal scény. Takový ty tracky s nezřetelným beatem a zvuky připomínající kapající vodovod. Nevím!! Prostě se tam nic neděje, ale lidi co to udělali, jsou „cool a slavný“.
R: Myslím si, že s dnešní produkcí hudby je to jako se zubní pastou. Před 15 lety jich bylo pár a byl omezený výběr, každý se těšil na nový zážitek s novým výrobkem. Dneska jich jsou plný regály, můžete si vybrat opravdu z bohaté nabídky, ale v podstatě je to všechno stejný, jedna je silnější a druhá slabší. Jedna funguje a druhá méně. Jsou lidé, kteří si vybrali jeden výrobek a ten používaj stále a kupují si ho opakovaně. Jiným je to jedno a šáhnou na ten, který viděli nedávno v reklamě. Musím přeci vyzkoušet! No ne? (smích). Kluby možná jdou nahoru, ale upřímně nejsem každodenní návštěvník klubů, a pokud v nich nehraji tak je moc nevyhledávám. Dávám přednost rodině, a pokud už jsem někde venku, tak v baru s dobrou hudbou, kde si člověk může pokecat a zároveň si poslechnout dobrou muziku. Mám pocit ale, že se vytratila ta zemitost, nápaditost a že je to dneska jen o komerci a skupinkách známých djs, kteří si hlídají lukrativní místa. Je smutné, že majitelé klubů nedají šanci mladým, talentovaným djs, aby doplnili nějakou hvězdu ze zahraničí. Proč musíme vidět, resp. slyšet, ty samý djs (mohl bych jmenovat, ale každý ví, o kom mluvím), když už mám pozvanou hvězdu, tím pádem tedy plný klub, tak proč nedat šanci nové tváři? Pánové, je to fakt nuda!
Máte nějaké peprné zážitky z hraní? Podělte se o ně s námi.
D: Peprné zážitky? Mě to přijde celý peprný (smích)
R: Nemám nic zásadního, krom takových těch notoricky známých ,,žadatelích,, o nějakou tu ,,písníčku,,.
Kdybyste měli neomezený rozpočet a špičkový realizační tým, jaký byste složili lineup celé akce? Koho byste pozvali?
D: Velký mejdan? Jasný, Carl Cox
R: Já už jsem viděl spoustu kapel a djs ze zahraničí. Některé jako Underworld, Depeche Mode, nebo C.Coxe několikrát a nikdy mě neomrzí. Mám rád různé žánry, nejsem vyhraněn a myslím si, že by každý měl mýt zájem o různé styly a kapely. Co je však pro mě nej, koho bych chtěl dostat do ČR a měl ty možnosti tak jednoznačně Daft Punk. Jejich show je velká pecka a jsem přesvědčený, že by naplnily Strahov.
Jsou v naší domovině nějací Djové, či producenti, které opravdu uznáváte za to, co dělají, nebo jak se prezentují, jak hrají atp.?
R: Asi se s Dolphem shodneme, že jich je hodně a nejen na taneční scéně, ale když začnu jmenovat, tak určitě na někoho zapomeneme. Koho si ale vážím za jeho znalosti a názory je Josef Sedloň. To je člověk, který to má v hlavě opravdu srovnané. Prostě hudební guru. Pak mám rád Pavla Bidla a Igora Patakyho za jejich techniku čistého míchání hudby. Dnešní efektory a podobný blbosti ničí to, co chtěl autor hudby říci a dj má jen udělat ze dvou skladeb jednu novou, ale čistou. Prostě jen středy, výšky a basy. To považuji za podstatu mixu.
Raffe, pamatuji si, že si vystřídal hodně přístrojů, ze kterých si hrál, jak to máš dnes? A co hraní naživo, jaký je tvůj názor?
R: Ano, to je pravda. Na začátku byly CD, to bylo období diskoték. V těchto klubech nic nebylo. Pak bylo období, kdy jsem začal kupovat vinily a zkoušet to na gramofonech. V období gramců, bylo hraní především na soukromích akcích a v Hostomicích. Následně jsem se dostal k PC, kdy jsem hrál z Traktoru a to mě opravdu bavilo, protože to mělo nádech live stylu, kdy jsem přetvářel původní skladby. Myslím si, že nebyl v té době nikdo lepší, kdo to s Traktorem uměl jako já (smích). Před dvěma roky na Silvestra jsem hrál náhodou znovu na Traktoru a po dvou skladbách jsem se do toho zase dostal. Mělo to opravdu své kouzlo. Dnes hraju z kontroléru a užívám si především kontaktu s pařícími lidmi. Jsem ale ve fázi, že se asi vrátím k CD. Co se týče live hraní, tak jsem svoje sety spojoval s live MC. To mě bavilo. Dneska máme saxofon a hledáme zpěvačku…
Plánujete činnost ve vlastní produkci? Pokud ano, v čem a případně s kým?
D: Ano, to by mě moc zajímalo a přemýšlím o tom. Má to ale háčky! Nejsem úplně kámoš s počítačem a potřeboval bych někoho opravdu hodně trpělivého, kdo by mě do toho zasvětil. Ale co se týče invence, tak v tom problém nemám. Vzpomínám si, že v návaznosti na další vydařenou Lighthouse party, tenkrát to byli Salt Tank live, nás s kamarádem napadlo, že to uděláme podobně jako oni. Hrozně nás totiž bavilo, že v tom live gigu používali různě zkreslenou elektrickou kytaru. Vzal jsem tedy kytaru, sešli se u něj doma a dělali jsme na tom skoro do bezvědomí, ale výsledek….. no bída.
R: Produkce je budoucnost každého, kdo přemýšlí nad tím, že začne hrát. Rovnou říkám, že jediná šance jak se prosadit je dnes produkce. Myslet si, že si koupíte muziku, prdnete to na flashku a všude vás přivítají s otevřenou náručí, je blbost. Dj je pro mě mrtvej. Jedině ti, kdo něco vyprodukují a prosadí se, mohou být ti, kteří nás budou na párty bavit. Já osobně jsem nikdy neprodukoval a asi ani produkovat nebudu. Už jsem na to starý a upřímně na to nemám vůbec čas, i když bych rád. Jestli jste někdy někdo hrál Playstation, tak víte, kolik času to sežere. No a s produkcí hudby je to stejné. Musíte na to mít čas!
Máte nějaké své vlastní večírky, či pravidelné akce, kde vás můžou lidi pravidelně potkat? Kam si na vás můžeme v nejbližší době zajít?
R: No jasně, měli jsme DEEP SOLUTION, to byla pravidelka po malých klubech a měla své dílčí úspěchy. Přišli jsme ale nato, že je důležité být v konkurenci s někým ve spojení. Proto se teď pravidelně objevujeme na mejdanech MOON SHERRY v paláci Akropolis a MOON FX v Radosti s Vychytané.cz Crew.
D: Jinak hrajeme různě po barech. Osobně mám hraní v barech moc rád, protože je mi hodně blízký deep houseový zvuk s perkusivními a vokálovými plochami, který se do menších klubů a barů velmi dobře hodí.
Jaké to je být v nějaké crew? Myslíte, že to má nějaké výhody, či nevýhody oproti tomu, když si vše řešíte sami, nebo to z vašeho pohledu obecně přináší Djovi spíše prospěch?
D: Tak určitě, je to vždycky skvělý, když za Váma stojí schopný organizátor s tak velkým nadšením pro věc. A hlavně se líp shání hraní, protože jako crew poskytujete žánrově širší a zajímavější koncept a na to vždy kluby slyší. Takže bych jednoznačně doporučil být členem crew.
R: Souhlasím, dneska to opravdu není jednoduchý pro nikoho. Když pominu ty hlavní, jak jsem již dříve říkal, opakující se Djs, tak není lehké pro nikoho uspět a popřípadě se Djingem živit. Crew je šance být ve skupině, přidat něco navíc. Dnes musíme jít dopředu a zpestřovat naši produkci živým konceptem v podobě Dj + hudební nástroj či zpěvák. To je totiž jediné jak je možné se odlišit, jak mít šanci. Spojit síly a vylepšovat a přinášet nové prvky!
Co si myslíte, že je pro naši českou taneční scénu největším zlem? Co naší scénu podle vás opravdu ničí?
R: Už jsem o tom hovořil a stojím si za tím. Je to stereotyp a nepestrost nabídky na akcích typu párty nebo festival. Nejvíce za to můžou majitelé a produkční některých klubů či festivalů, kteří nedávají šanci novým talentovaným umělcům a na místo toho preferují pořád stejný jména! Je to hrozná pruda, když vidím to samé každý pátek a sobotu. Chybí i více živé hudby např. v kombinaci s DJ. Dnes už dokonce jsou bary a restaurace, kam Dj vůbec nesmí. Je to celé postavené na živé kapele. Byl jsem v Bratislavě v jednom velkém baru, kde bylo v pracovní den tak narváno, že jsem tomu vůbec nerozuměl. Pochopil jsem, až když začala hrát nějaká kapela. Bylo to fakt skvělé. Přestože jsem tam byl náhodou a chtěl si dát jen jídlo a jít na pokoj, tak jsem tam zůstal až do zavíračky, protože ty kluci byli super.
D: Bude to znít jako klišé, ale je to jako s jakoukoli jinou scénou. Pokud se bavíme o taneční scéně, tak by měla zůstat svěží a originální, jakou si jí pamatujeme z konce 90.let. Neměla by podléhat mainstreamovým vlivům, což se dnes děje.
Co byste poradili mladému, začínajícímu Djovi, či producentovi, kdyby za vámi přišel pro radu a chtěl nějaký zaručený recept na to, jak se stát úspěšným DJem?
D: (smích) buď svůj, věř tomu co děláš, jdi si za svým cílem a hromada dalších klišé (smích)
R: Nevím jestli můžu radit, ani bych to nikomu nenabízel, ale snad jen jedno. Dělejte živou hudbu, nebo zapojte do svého djingu produkci a hudební živé prvky! Je naivní si myslet, že jako pouhý dj se dnes prosadíte. Musíte mít hodně známých a trávit hodně času na akcích a tam se seznamovat atd. aby se vám to povedlo. Najděte si nějakou crew nebo si ji založte, prostě nesnažte se sami jako dj. Pokud se rozhodnete produkovat, pak je to něco jiného. To by se člověk neměl nikým nechat ovlivnit a tvořit jako sochař.
Jak jsem již řekl, myslím si, že budoucnost má produkce a hraní minimálně v kombinaci se živým nástrojem. Lidi už hledají něco víc. Alespoň doufám.
Kluci, děkujeme za rozhovor, budeme se těšit na další a další večírky s vámi oběma za pultem.
Ptal se:
Petr B. Wacko / Vychytane.cz / Help Music
Foto:
Pikeman (Vychytane.cz), Petr Wacko (Vychytane.cz), archiv Dolph a Raffael T.
